Ústavní soud rozhodl dne 4. února 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatelky H. S., zastoupené JUDr. Libuší Svobodovou, advokátkou se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 18, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. 10. 2008 č. j. 29 Odo 1655/2006-303, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaného usnesení, kterým Nejvyšší soud odmítl její dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 5. 2006 č. j. 14 Cmo 355/2005-257. Uvedla, že jako vedlejší účastnice na straně žalovaného podala společně s ním dovolání, v němž bylo namítáno, že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci při určení, že žalobci jsou společnými nájemci označeného družstevního bytu a žalovaný je povinen tyto zapsat jako členy družstva do seznamu jeho členů. Nejvyšší soud dovolání žalovaného Bytového družstva 2206 zastavil pro jeho zánik bez právního nástupce a její dovolání odmítl s tím, že jí občanský soudní řád jako vedlejší účastnici jeho podání neumožňuje. Vyslovila přesvědčení, že jí soudem nebylo poskytnuto právo na soudní ochranu zakotvené v čl. 36 a porušeno právo dle čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, poněvadž podle § 93 odst. 3 občanského soudního řádu měla jako vedlejší účastník stejná práva jako účastník sám; konečně v předmětném sporu od samého počátku měla být žalovanou, když ve věci družstevního bytu byla vedena jako nájemkyně a řízení se dotýkalo jejího právního postavení i její pasivní legitimace v řízení.
Z obsahu stížností napadeného usnesení tvrzený zásah do práv stěžovatelky, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod, shledán nebyl. Dovolací soud po zjištění, že žalovaný výmazem z obchodního rejstříku ztratil způsobilost mít práva a povinnosti a způsobilost být účastníkem řízení, důvodně řízení o jeho dovolání dle § 243c a § 107 odst. 5 občanského soudního řádu zastavil a opodstatněně odmítl to, které bylo učiněno stěžovatelkou. Rozhodnutí, vycházející ze skutečnosti, že dovolání bylo podáno vedlejší účastnicí a že dle § 240 odst. 1 občanského soudního řádu, jakož i judikatury Nejvyššího soudu, této oprávnění k dovolání nepřísluší, bylo vyčerpávajícím způsobem odůvodněno a lze proto na ně v dalším odkázat. Pokud v ústavní stížnosti navrhovatelka vyslovuje přesvědčení, že měla být v předmětném řízení účastnicí, pak nutno poukázat na ustanovení občanského soudního řádu, kde v § 90 jsou definováni jako účastníci řízení žalobce a žalovaný a kde § 92 vymezuje možnosti přistoupení dalšího účastníka do řízení.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. února 2009
Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu