Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně VlastyFormánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti A. F., právně zastoupené JUDr. Janem Heroutem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Jihlava, Masarykovo nám. 3, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 15. července 2009, č.j. 18 C 84/2009-40, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákonač. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví napadeného rozhodnutí, neboť má za to, že porušilo její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces zaručené v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 36 odst. 1 a 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Výše uvedeným rozsudkem rozhodl Okresní soud v Jihlavě tak, že stěžovatelka (žalovaná) je povinna zaplatit žalobci částku 1.751,-Kč s úrokem z prodlení ve výši 68,-Kč (výrok I.), a dále je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 8.811,-Kč (výrok II.).
Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že soud ji uložil povinnost na základě zcela chybného posouzení Všeobecných pojistných podmínek České pojišťovny, a.s. (žalobce), když nesprávně interpretoval ustanovení čl. 16 o doručování. Současně posoudil chybně i ustanovení § 56 odst. 1 občanského zákoníku upravujícím dobrou víru na spotřebitelské smlouvy. V důsledku toho soud nesprávně dospěl k závěru, že stěžovatelka uzavřela se žalobcem pojistnou smlouvu. Navrhla proto, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí soudu zrušil.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí a spisu Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. 18 C 84/2009, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.
Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR). Ústavní soud není běžnou instancí v systému všeobecného soudnictví, neposuzuje celkovou zákonnost vydaných rozhodnutí, ani nenahrazuje hodnocení důkazů svým vlastním hodnocením. Eventuálním porušením běžných práv fyzických osob se zabývá pokud takové porušení znamená zásah do zaručeného základního práva nebo svobody.
Ze spisu Okresního soudu v Jihlavě Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka uzavřela pojistnou smlouvu, přičemž akceptace této pojistné smlouvy jí měla být doručena písemně. Pokud se zásilka pojišťovně vrátila jako nedoručená, neměla tato okolnost, na základě stěžovatelkou podepsaného návrhu, včetně všeobecných pojistných podmínek, vliv na platnost pojistné smlouvy. Stěžovatelka tak pouze nebyla zpravena o veškerých informacích placení pojistného (číslo účtu, variabilní symbol). Stěžovatelka na doručenou upomínku nereagovala s tím, že nedošlo k uzavření pojistné smlouvy, aniž by se snažila zjistit příčinu nastalé situace. S ohledem na její pasivitu tedy došlo k ukončení pojištění, ovšem při zachování nároku pojišťovny na neuhrazené pojistné.
Pokud Okresní soud v Jihlavě vydal napadené rozhodnutí, neshledal v tom Ústavní soud zásah do naříkaných práv stěžovatelky. Stěžovatelka nedostatečně chránila své zájmy poté, co podepsala návrh pojistné smlouvy a následně byla, byť formou upomínky, vyzvána k placení smluveného pojistného. Jak je z rozhodnutí i ze spisu patrné, okresní soud se věcí řádně zabýval, posoudil námitky užité později i v ústavní stížnosti a na základě provedených důkazů správně dospěl k napadenému rozhodnutí. Postupoval přitom v souladu s procesními předpisy a rozhodnutí řádně odůvodnil.
Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevněneopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelkou tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2009
Vlasta Formánková předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu