Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Darren s. r. o., se sídlem Opatovice nad Labem, U Elektrárny 306, zastoupené JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 4. 2010, čj. 21 Co 588/2009 - 313, a usnesení Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 C 85/2008 - 294, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi došlo k zásahu do jejích základních práv podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 4 Ústavy ČR.
Stěžovatelka v ústavní stížnosti zrekapitulovala průběh řízení před obecnými soudy a uvedla, že v řízení před Okresním soudem v Hradci Králové se domáhá, jako žalobkyně, zaplacení žalovaných částek v souvislosti s protiprávním jednáním, ke kterému došlo v rámci konkursního řízení na majetek úpadce Vitka Brněnec a. s. Vzhledem k tomu, že se v důsledku jednání žalovaných dostala do nepříznivé finanční situace a její majetkové poměry jí nedovolují zaplatit soudní poplatek, podala návrh na osvobození soudních poplatků.
Usnesením ze dne 23. 9. 2009 Okresní soud v Hradci Králové zamítl návrh stěžovatelky na osvobození od soudních poplatků. Rozhodl tak poté, co při zjišťování poměrů stěžovatelky dovodil, že má prostředky v řádu desítek milionů korun, hodnota jejích zásob přesahuje 25.000.000,- Kč a její nerozdělený zisk z minulých let se přibližuje částce 10.000.000,- Kč. Výše soudního poplatku ve věci stěžovatelky činí 1.000.000,- Kč. Vzhledem k takto zjištěným poměrům stěžovatelky okresní soud neshledal, že by její hospodářská situace objektivně znemožňovala zaplatit soudní poplatek ve stanovené, ačkoli značné výši. K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Hradci Králové usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas stěžovatelky s rozhodnutími obecných soudů o jejím návrhu o osvobození od soudních poplatků. Stěžovatelka tvrdí, že její majetkové poměry jí objektivně nedovolují zaplatit soudní poplatek a poukázala na to, že vedle aktiv má i řadu závazků, které musí splácet (úvěry, mzdy zaměstnancům apod.). Podle jejího názoru soudy obou stupňů při rozhodování o jejím návrhu přihlížely pouze k aktivu společnosti, zatímco zcela pominuly pasiva a důvody, které jí brání soudní poplatek v požadované výši zaplatit.
Na základě přezkoumání ústavní stížnosti a napadených usnesení Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Soudy obou stupňů se věcí stěžovatelky podrobně zabývaly a po zjištění jejích poměrů aplikovaly příslušná zákonná ustanovení. Odvolací soud se vypořádal se všemi jejími námitkami, které zopakovala i v ústavní stížnosti. K jejím námitkám odvolací soud v odůvodnění svého rozhodnutí mimo jiné uvedl, že hledisko, zda má stěžovatelka aktuálně volné peněžní prostředky k zaplacení soudního poplatku, nemůže být jediným hlediskem. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele. Nadto v odůvodnění svého usnesení stěžovatelku upozornil na možnost požádat o stanovení delší lhůty k zaplacení soudního poplatku ve smyslu § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb.
Usnesení soudů obou stupňů jsou řádně, ústavně konformním způsobem odůvodněna, vyplývá z nich, jakými úvahami se při svém rozhodování řídily. Napadená rozhodnutí nelze označit jako svévolná, protože jsou výrazem nezávislého soudního rozhodování, které nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní stížnost představuje jen nesouhlas stěžovatelky s rozhodnutími obecných soudů. Ústavní soud ve zkoumané věci neshledal nic, co by ji posouvalo do ústavně právní roviny.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení, usnesením ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. září 2010
Vojen Güttler, v. r. předseda I. senátu Ústavního soudu