Ústavní soud rozhodl dne 1. července 2010 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 3. 2010 sp. zn. 8 Co 764/10 a usnesení Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 3. 2010 sp. zn. 23 C 645/09, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 18. 6. 2010, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 21. 6. 2010, se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní práva a ústavní principy, které v ústavní stížnosti uvádí.
Stěžovatel ve svém podání uvedl, že je zastoupen JUDr. Š., jehož plná moc ovšem k návrhu nebyla přiložena. Proto Ústavní soud dne 23. 6. 2010 vyzval stěžovatele, aby odstranil tuto vadu podání, jakož i další vady, jimiž návrh trpěl. V přípisu mu k tomu byla určena 3 denní lhůta od doručení výzvy s tím, že pokud v této lhůtě vady neodstraní, tj. Ústavní soud neobdrží speciální plnou moc spolu s upraveným podáním, bude jeho návrh odmítnut. Dle doložené dodejky byla výzva stěžovateli doručena dne 24. 6. 2010.
Podmínka povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem je stanovena bez výjimky v § 30 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Z uvedeného vyplývá, že poskytnutá lhůta k odstranění shora uvedené vady uplynula dnem 28. 6. 2010 (pondělí).
Vzhledem k tomu, že v určené lhůtě stěžovatel vady svého podání neodstranil, ač vzhledem k četnosti svých návrhů podávaných Ústavnímu soudu dobře věděl, jaké následky si přivodí neuposlechnutím výzvy, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jeho ústavní stížnost odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. července 2010
Eliška Wagnerová soudce zpravodaj