Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. října 2010 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele P. C., zastoupeného Mgr. Michaelem Kohlem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jirečkova 1017/18, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2010 č. j. 28 Co 194/2010-133 a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 11. 2009 č. j. 26 C 292/2008-87, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených usnesení, kterými byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení advokáta k bezplatnému zastupování v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění, vedeném na základě jeho žaloby proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti. Soudy dle jeho přesvědčení nepostupovaly v souladu s § 30 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, když mu k ochraně jeho zájmů odmítly ustanovit zástupce a tak došlo k zásahu do práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že nelze souhlasit se závěrem soudů, podle něhož "ochrana zájmů žalobce nevyžaduje ustanovení zástupce pro řízení", když podle § 30 občanského soudního řádu nejde o rozhodování, spočívající na jejich úvaze - příslušná norma neobsahuje definici "soud může ustanovit" ale naopak "soud ustanoví" účastníku zástupce, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníka usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že je nepřípustným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byl žalobci, nyní stěžovateli, zamítnut návrh na ustanovení zástupce (advokáta) ve věci žaloby o zaplacení zadostiučinění za průtahy v řízení, a po zjištění, že Obvodní soud pro Prahu 2 v souladu s § 30 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu zhodnotil správně nejen majetkové poměry žalobce, ale také to, zda ustanovení zástupce - advokáta je třeba k ochraně jeho zájmů, opodstatněně toto rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého usnesení pak vyložil, proč se s názorem a závěrem soudu I. stupně, podle kterého důvody k ustanovení advokáta žalobci v předmětném řízení nejsou, ztotožnil. Proto lze v dalším na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh odmítnut jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. října 2010
Jiří Mucha předseda senátu Ústavního soudu