Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. Ch., proti přesně neurčenému zásahu orgánu veřejné moci, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu bylo dne 12. 8. 2011 doručeno podání stěžovatele, jež Ústavní soud dle jeho obsahu posoudil jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu.
Shledal, že tomu tak není.
Stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem; to se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Přípisem ze dne 17. 8. 2011 byl stěžovatel v této souvislosti vyzván zejména k odstranění této vady a byl rovněž podrobně poučen o ostatních náležitostech ústavní stížnosti. Stěžovatel převzal výzvu 18. 8. 2011, leč ve stanovené třicetidenní lhůtě vytýkané vady neodstranil. Dne 27. 9. 2011 stěžovatel zaslal Ústavnímu soudu další nekvalifikované podání, v němž mj. uvedl, že se obrátí na brněnskou pobočku České advokátní komory za účelem přidělení advokáta pro zastupování v řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud přípisem ze dne 6. 10. 2011 (který stěžovatel převzal 11. 10. 2011) prodloužil stěžovateli lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti o dalších 20 dnů. Stěžovatel však vady ústavní stížnosti ani v nově stanovené lhůtě, ani později, neodstranil
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. listopadu 2011
Vojen Güttler, v. r. soudce zpravodaj