Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o návrhu stěžovatele J. K., advokátem nezastoupeného, směřující proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2011 č. j. 3 As 13/2011-34, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 23. srpna 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatele (označil ji vlastní značkou 130811/JF20053 - ÚSČR,EU), kterou se domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího správního soudu, kterým byla odmítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2011, č. j. 3 Na 116/2011-4.
Stěžovatel podal návrh (jehož text je na samé hranici srozumitelnosti), aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci [§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")] a aniž by jeho podání splňovalo formální a obsahové požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34 a § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
Z několika desítek dalších řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal, vyplývá, že tento postup, jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem (stejně jako formální a obsahové náležitosti návrhu), volí, ačkoli byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele sp. zn. IV. ÚS 56/06, II. ÚS 256/06, II. ÚS 2521/07, I. ÚS 3016/07, III. ÚS 272/08, I. ÚS 3040/08, II. ÚS 1066/09, III. ÚS 1051/10, či z poslední doby sp. zn. II. ÚS 832/11, II. ÚS 1514/11).
Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 1. září 2011
Jiří Nykodým v. r. soudce zpravodaj