Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Plynostav Pardubice holding akciová společnost, se sídlem v Pardubicích, Svítkově, Motoristů 24, IČ 46550496, zastoupené JUDr. Rudolfem Kupkou, advokátem v Ostopovicích, Polní 14, proti rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. 2. 2011 č. j. 23 Cdo 3891/2010-620, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní stížností ze dne 25. 5. 2011, k výzvě Ústavního soudu doplněnou podáním ze dne 7. 7. 2011, stěžovatelka napadla a domáhala se zrušení shora uvedeného soudního rozhodnutí s tím, že Nejvyšší soud jako soud dovolací zasáhl do jejího práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Jak patrno z ústavní stížnosti a jejích příloh, napadeným soudním rozhodnutím byl zrušen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 10. 2009 č. j. 1 Cmo 230/2009-558 ve výrocích I a V a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 11. 2008 č. j. 13 Cm 76/1997-507 ve výrocích I a III až VII a věc byla v uvedeném rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Stalo se tak k dovolání žalovaného HOCHTIEF CZ, a. s., v řízení, v němž stěžovatelka vystupovala v roli žalobkyně (spolu s Lidovou obchodní společností, s. r. o, a Integra stavby, a. s.).
V ústavní stížnosti stěžovatelka vyslovuje nesouhlas s tím, že Nejvyšší soud dovolání věcně projednal, přičemž tvrdí, že pro to nebyly splněny zákonné podmínky.
Ústavní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady meritorního projednání ústavní stížnosti (§ 42 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů; dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a dospěl k závěru, že jde o nepřípustný návrh.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu).
Jak vyplývá z výše uvedeného, na základě kasačního rozhodnutí dovolacího soudu řízení před obecnými soudy dále probíhá, a stěžovatelka se tudíž může domáhat ochrany svých práv v rámci tohoto pokračujícího řízení. Z tohoto důvodu je třeba ústavní stížnost označit - podle konstantní judikatury Ústavního soudu - za "předčasný" návrh s tím, že stěžovatelka může - bude-li třeba - podat ústavní stížnost až po vydání rozhodnutí, kterým bude dané soudní řízení (pravomocně) skončeno, příp. i dříve, budou-li však splněny podmínky ustanovení § 75 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.
S ohledem na to Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. července 2011
Jiří Mucha soudce Ústavního soudu