Ústavní soud rozhodl dne 11. ledna 2011 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatele SPRING-STAV, spol. s r. o. v likvidaci, IČ 49790871, se sídlem v Plzni, Hálkova 1203/32, zastoupeného Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, ul. Míru 17, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2010 č. j. 32 Cdo 1005/2009-340, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se cestou ústavní stížnosti domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto dovolání, brojící proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 9. 2008 č. j. 1 Cmo 408/2007-300. Uvedl, že dle jeho přesvědčení se měl dovolací soud zabývat takovou otázkou, u které bylo nutno určit, zda v takové věci již rozhodoval a posuzoval právě jeho námitky, týkající se právního hodnocení zhotoveného znaleckého posudku v soudním řízení, obsahu předložených návrhů smluv o dílo v souladu s uzavřenou dohodou o narovnání a jejich výkladu druhou smluvní stranou. Současně uvedl, že stížností napadené usnesení nepovažuje za dostatečně odůvodněné, když absencí náležitého odůvodnění dochází ke snížení jeho právní jistoty. Proto se usnesením Nejvyššího soudu cítí dotčen v právech, zakotvených v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 90 a 95 odst. 1 Ústavy České republiky.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatel dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na obsah dovolání, na znění § 241a odst. 2 písm. b), § 237 odst. 1 písm. b), c) a § 237 odst. 3 občanského soudního řádu, jakož i na usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006 ve věci sp. zn. III. ÚS 10/06 (obsáhle a vyčerpávajícím způsobem odůvodněného), opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo, když důvodně konstatoval, že dovolatel Nejvyššímu soudu nepředložil k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci po právní stránce zásadní význam, a také vyložil, kdy rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce takový význam má. V dalším lze na přiléhavé odůvodnění rozhodnutí dovolacího soudu odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. ledna 2011
Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu