V intencích práva na zákonného soudce ve smyslu čl. 38 Listiny se stane některému účastníku soudního řízení zákonným soudcem soudce, který byl předlistopadovým členem KSČ, jinému soudce, který působil v justici před listopadem 1989, a přitom nebyl členem KSČ, případně soudce, který přišel do justice až po listopadu 1989, a to jako předlistopadový nečlen, případně naopak člen KSČ, přičemž ve všech těchto variantách všichni tito soudci před jmenováním museli prokázat svoji osobnostní integritu a složit soudcovský slib. Soudcovský sbor je zákonitě složen ze soudců různého pohlaví, věku, zkušeností, osobního stavu, životního stylu a hodnotového systému. V nyní souzené věci by se při černobílém nahlížení na pozice účastníků řízení před obecnými soudy mohli soudci s nekomunistickou minulostí jevit podjatými naopak vedlejšímu účastníkovi. Promítnuto do rozhodování v jiných věcech, jevil by se pak účastnici rozvodového řízení jako podjatý soudce-muž, který měl po svém rozvodu svěřené děti do svojí péče, pronajímateli bytu soudkyně, která bydlí jako nájemkyně v nájemním bytě apod.
Přikývnout nelze ani námitce stěžovatelů, že soudci odvolacího senátu ztratili svoji integritu a jsou podjatí již proto, že možnost podjatosti sami předestřeli. Napadené rozhodnutí vrchního soudu, na jehož argumentaci Ústavní soud rovněž odkazuje, staví soudce odvolacího soudu do pozice, v níž je na nich, aby beze všech pochybností o optické ztrátě své nezávislosti ve věci nezávisle a spravedlivě rozhodli.
Z uvedených důvodů dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost byla podána předčasně, resp. směřuje proti rozhodnutí, která není přípustným předmětem ústavního přezkumu (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Postupoval proto podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu a ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2012
Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj