Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu P. Č., bez zastoupení, na zrušení blíže nespecifikovaného usnesení Nejvyššího správního soudu ve věci vedené pod sp. zn. 3 Aps 6/2012 takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Podaným návrhem se navrhovatel domáhá zrušení blíže nekonkretizovaného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Třebaže však byl dosud navrhovatel opakovaně a podrobně Ústavním soudem poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (viz např. ve věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou IV. ÚS 1640/12), je zcela zjevné, že ani nyní podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož v prvé řadě nebyl materiálně ani formálně naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn. Vyzývat stěžovatele k odstranění vad návrhu by bylo z důvodů stěžovateli z předchozích řízení známých neefektivní a formalistické, a to navzdory jeho nynějšímu tvrzení, jinak nijak nepodloženému, že dne 21. září podal žádost o ustanovení právního zástupce z řad advokátů České advokátní komoře, o jejímž výsledku prý nebylo dosud rozhodnuto.
Jak sám navrhovatel uvádí ve svém podání, lhůta k podání ústavní stížnosti se odvíjí od data 9. srpna 2012. Stěžovatel však v takovém případě mohl podat žádost o ustanovení advokáta pro účely řízení před Ústavním soudem daleko dříve než v den, který sám ve svém návrhu označil. Stěžovatel přitom ani neuvedl, jaké důvody zvláštního zřetele hodné mu brání v tom, aby dostál požadavku obligatorního zastoupení advokátem.
Za takových okolností tudíž Ústavní soud přikročil k odmítnutí ústavní stížnosti za přiměřené aplikace ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
V Brně dne 18. října2012
Stanislav Balík, v. r. soudce zpravodaj