Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 14. března 2013 ve věci navrhovatele Miroslava Hejduka, t. č. ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, o návrhu ze dne 9. ledna 2013, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Dne 10. ledna 2013 obdržel Ústavní soud podání, jímž navrhovatel brojil proti blíže specifikovanému postupu obecných soudů s tvrzením, že bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených základních práv.
Ústavní soud vyzval navrhovatele k odstranění vad podání, k čemuž poskytl příslušné poučení (ve smyslu § 30 odst. 1, § 72 odst. 1, 3, 5, 6 a § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), a to i stran důsledků neodstranění vad ve lhůtě určené [§ 43 odst. 1 písm. a) citovaného zákona]. K odstranění vad návrhu mu stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy. Výzva byla stěžovateli dle "doručenky do vlastních rukou" doručena dne 25. ledna 2012.
Navrhovatel vady návrhu, vyjma podmínky uvedené v § 72 odst. 6 citovaného zákona, ve lhůtě jemu stanovené neodstranil.
Jakožto orgán veřejné moci a ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) je Ústavní soud povinen při výkonu své jurisdikce co do případů, mezí a způsobů uplatňovat státní moc jen v zákonném a ústavním rámci [zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů; čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s čl. 88 odst. 2 Ústavy ČR], což je v právním státě nezbytná podmínka pro jakoukoliv legitimní činnost jeho orgánů.
Pro marné uplynutí lhůty k odstranění vad návrhu Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ve shodě se zákonným příkazem rozhodl, jak ve výroku usnesení obsaženo [§ 43 odst. 1 písm. a), odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2013
Pavel Holländer soudce zpravodaj