Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Mižikára, zastoupeného JUDr. Davidem Mášou, advokátem, se sídlem Na Zderaze 1275/15, Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 7. 2013, č. j. 25 Co 213/2013-322, za účasti Krajského soudu v Praze jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 30. 10. 2013 se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Krajského soudu v Praze, kterým byl zrušen rozsudek Okresního soudu Praha - západ ze dne 15. 11. 2012, č. j. 10 C 382/2006-269, a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.
Ústavní soud nejprve zkoumal přípustnost návrhu. K základním principům, ovládajícím řízení o ústavních stížnostech, patří princip subsidiarity, k němuž se Ústavní soud podrobněji vyslovil např. v nálezu vydaném ve věci sp. zn. III. ÚS 117/2000. Podle tohoto principu zakotveného v § 75 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou podání ústavní stížnosti vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje.
Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, což platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.
Napadeným usnesením Krajského soudu v Praze nebyla v době podání ústavní stížnosti věc stěžovatele pravomocně skončena, neboť soudní řízení dále pokračuje před Okresním soudem Praha - západ, kterému byla věc napadeným rozhodnutím vrácena k dalšímu řízení, a to pod zn. 10 C 382/2006. Z toho plyne, že stěžovatel má možnost domáhat se ochrany všech svých práv v průběhu tohoto pokračujícího řízení.
Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj, který v dané věci neshledal splnění podmínek pro přijetí ústavní stížnosti podle § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, předčasně podanou ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. listopadu 2013
Ivana Janů, v.r. soudce zpravodaj