Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti V. Š., t. č. ve Věznici v Jiřicích, proti rozsudku Krajského soudu v Praze, č. j. 11 To 352/2012-1271 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), lze ústavní stížnost podat ve lhůtě (v dané věci s přihlédnutím k čl. IV. bod 2. zákona č. 404/2012 Sb.) 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně stěžovatelova práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, pročež ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout; zákonem o Ústavním soudu je totiž Ústavní soud vázán dle čl. 88 odst. 2 Ústavy.
Jak Ústavní soud zjistil z vyžádaných doručenek ze spisu Okresního soudu v Mladé Boleslavi1 sp. zn. 1 T 67/2012, napadený rozsudek krajského soudu byl doručen stěžovateli dne 17. 10. 2012 a jeho obhájci dne 12. 10. 2012. Ústavní stížnost datovaná dnem 12. 1. 2013 a doručená Ústavnímu soudu dne 16. 1. 2013 je tedy zjevně návrhem podaným po lhůtě k jeho podání zákonem předepsané.
Ústavní soud proto ústavní stížnost, bez ohledu na její obsah, podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Vyzývat stěžovatele k odstranění vady spočívající v nedostatku právního zastoupení nebylo třeba, neboť byť by i tato vada byla odstraněna, nic by to nezměnilo na rozhodnutí Ústavního soudu o odmítnutí ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 19. února 2013
Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj