Spisová značka
IV. ÚS 4525/12
ECLI
ECLI:CZ:US:2013:4.US.4525.12.1
Datum rozhodnutí
7. 1. 2013
Datum podání
29. 11. 2012
Forma rozhodnutí
Usnesení
Soudce zpravodaj
Vlasta Formánková
Význam
4
Výsledek řízení
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Navrhovatel
STĚŽOVATEL - FO
Napadený akt
rozhodnutí soudu
Předmět řízení
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /bagatelní věci
Věcný rejstřík
žaloba/na plnění

znění ke dni rozhodnutí

Citovaná rozhodnutí

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Milady Majerové, advokátky, zastoupené Mgr. Monikou Režňákovou, advokátkou se sídlem v Jihlavě, Telečská 7, směřující proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou č. j. 10 C 184/2011-59 ze dne 4. září 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti a ze spisu Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou sp. zn. 10 C 184/2011 Ústavní soud zjistil, že uvedený soud v záhlaví citovaným rozhodnutím zamítl žalobu stěžovatelky, kterou se na žalovaném Petru Babákovi (dále jen "žalovaný") domáhala zaplacení částky 2.298,- Kč s úrokem z prodlení a uložil stěžovatelce zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení.

Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Ústavní soud připomíná, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele ústavní stížností napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy].

Nelze přehlédnout též skutečnost, že předmětem řízení u obecného soudu byla částka 2.298,- Kč, kterou lze označit za naprosto bagatelní. Ústavní soud ve své rozhodovací praxi (viz např. usnesení sp. zn. III. ÚS 602/05, sp. zn. III. ÚS 748/07, sp. zn. I. ÚS 931/08, sp. zn. IV. ÚS 697/09 a další) přitom dal již v minulosti opakovaně najevo, že v takových případech (s výjimkou zcela extrémních rozhodnutí, za něž však v záhlaví citované rozhodnutí rozhodně považovat nelze) je úspěšnost ústavní stížnosti pro její zjevnou neopodstatněnost vyloučena.

Ústavní soud žádný důvod pro svůj kasační zásah neshledal, a proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. ledna 2013

Michaela Židlická v.r. předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.

Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.