Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti H. S., zastoupené JUDr. Natalií Navrátilovou, advokátkou se sídlem Chropyně, Masarykova 12, proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 18. 9. 2012 sp. zn. 1 T 158/2011, rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 5. 2. 2013 sp. zn. 6 To 5/2013 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2013 sp. zn. 6 Tdo 490/2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
V ústavní stížnosti, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 29. 12. 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí trestních soudů, neboť jimi měla být porušena její základní práva zaručená čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a dále mělo dojít také k porušení čl. 82, čl. 90 a čl. 95 Ústavy.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně, a proto ji Ústavní soud nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.
Posledním opravným prostředkem ve věci stěžovatelky bylo dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, o němž rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 29. 5. 2013. Toto usnesení Nejvyššího soudu bylo stěžovatelce podle sdělení Okresního soudu v Kroměříži doručeno dne 9. 7. 2013. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla formou datové zprávy podána až dne 29. 12. 2013, je zjevné, že se tak stalo po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.
Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. dubna 2014
JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj