42. Po posouzení návrhu podaného okresním soudem a po zvážení všech okolností dospělo plénum Ústavního soudu k závěru, že energetický zákon se v napadené části zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) uvedených ústavně garantovaných principů drží a návrh okresního soudu na jeho zrušení tak neobstojí.
43. Energetický zákon v § 51 odst. 1 definuje, co se rozumí neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy a ve 2. odstavci uvedeného ustanovení se rovněž stanoví, že se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Ustanovením § 98a odst. 1 písm. a) pak energetický zákon přenechává způsob výpočtu škody, způsobené neoprávněným odběrem, prováděcímu předpisu.
44. Na základě těchto skutečností Ústavní soud konstatuje, že napadená část zákona je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy. Ministerstvo průmyslu a obchodu je napadenou právní úpravou jednoznačně zmocněno k určení způsobu náhrady škody, a to za neoprávněný odběr elektřiny, který je výslovně vymezen zákonem. Na základě napadeného zákonného zmocnění má tak prováděcí předpis toliko konkretizovat způsob náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny, který je jednak jako zakázaná činnost upravený již v energetickém zákoně samotném a jednak pokud jde o náhradu škody, ta je v obecných rysech rovněž obsažena již v zákonné úpravě, a to jak v dnes účinném zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (tzv. nový občanský zákoník), tak také v jeho předchůdci, zákoně č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
45. Pokud navrhovatel namítá, že způsob stanovení výše náhrady škody napadeným ustanovením energetického zákona porušuje rovnost vlastnického práva a dále, že náhrada škody má na základě prováděcího právního předpisu sankční, nikoliv reparační charakter, čímž se odklání od principů soukromoprávní odpovědnosti za škodu de lege lata, Ústavní soud k tomu uvádí, že tyto námitky mohou z povahy posuzovaného případu mířit toliko proti obsahu prováděcích právních předpisů, vydaných na základě napadeného zákonného zmocnění, nikoliv však proti zákonnému zmocnění samotnému. Napadené zmocnění v energetickém zákoně totiž ve světle shora uvedeného nijak nebrání tomu, aby byl způsob náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny, stanoven prováděcím předpisem ústavně konformním způsobem.
46. V těchto souvislostech Ústavní soud připomíná princip priority ústavně konformní interpretace před derogací, ke kterému se přihlásil v řadě svých rozhodnutí (např. sp. zn. Pl. ÚS 5/96, Pl. ÚS 19/98, Pl. ÚS 15/98, Pl. ÚS 4/99, Pl. ÚS 10/99, Pl. ÚS 41/02, Pl. ÚS 92/06). Z mnoha myslitelných výkladů zákona je tedy třeba v každém případě použít pouze takový výklad, který respektuje ústavní principy (je-li takový výklad možný) a ke zrušení ustanovení zákona pro neústavnost přistoupit teprve tehdy, nelze-li dotčené ustanovení použít, aniž by byla ústavnost porušena (princip minimalizace zásahu do pravomoci jiných orgánů veřejné moci). Ústavní soud je na základě shora uvedeného přesvědčen, že prostor pro ústavně konformní interpretaci napadeného zmocňovacího ustanovení je v tomto zkoumaném případě dán.
47. K tomu Ústavní soud, aniž by jakkoliv zpochybňoval tvrzení navrhovatele o neústavnosti předmětné právní úpravy obsažené ve vyhlášce o způsobu stanovení náhrady škody, musí konstatovat, že k podání návrhu na zrušení podzákonného právního předpisu, k jehož protiústavnosti se vztahuje převážná část argumentace navrhovatele, není navrhovatel, který je obecným soudem, oprávněn [srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 28/95 ze dne 27. 11. 1996 (N 126/6 SbNU 407; 1/1997 Sb.)]. Ústavní soud však dodává, že vázanost soudce obecného soudu zákonem dle čl. 95 odst. 1 Ústavy znamená oprávnění soudu neaplikovat prováděcí právní předpis nebo jeho část, je-li soudem považována příslušná právní úprava v něm obsažená za rozpornou se zákonem nebo ústavním pořádkem.
48. Vzhledem k tomu, že úkolem Ústavního soudu v této souvislosti není nahrazovat pravomoc obecného soudu, založenou čl. 95 odst. 1 Ústavy, zdržuje se toho, aby v dané věci nabízel konkrétní rozhodovací postup a nahrazoval tak poslání soudů obecných. Ústavní soud zdůrazňuje, že podle čl. 95 odst. 1 Ústavy je soudce při rozhodování vázán zákonem a je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem. Obecné soudy proto nesmí vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody aplikovat mechanicky, nýbrž musí vždy zohledňovat specifické okolnosti případu, tak aby se zjištěná škoda blížila co nejvíce škodě skutečné, byť tu často lze, jak vyplývá ze spisového materiálu, v této oblasti zjistit jen velice obtížně.
49. Z uvedeného požadavku zohlednění specifických okolností případu soudy vyplývá, že soudy v odůvodněných případech nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky o způsobu stanovení náhrady škody. Pokud totiž soud dospěje k závěru, že v daném případě by byl takový postup v rozporu se zákonem, a to například z důvodu, že by takový výpočet náhrady škody nezajišťoval pouze naplnění kompenzačního principu, nýbrž by jím mělo dojít, v rozporu se zákonným zmocněním, k jakési nad-kompenzaci poškozeného, či k určité formě sankce neoprávněného odběratele (neoprávněný odběr elektrické energie je již postihován trestním právem, zákonem č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, neboť v konkrétním případě může naplnit skutkovou podstatu trestného činu krádeže podle § 205), je obecný soud povinen v daném případě prováděcí právní předpis neaplikovat nebo jej aplikovat jen z části a ve zbytku postupovat podle obecné občanskoprávní úpravy, případně obsah prováděcího právního předpisu, za účelem určení skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, podle kritérií obecné občanskoprávní úpravy, náležitě modifikovat.
50. Pokud tedy obecný soud dospěje na základě uvedených okolností k závěru, že za účelem zjištění skutečné škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny aplikuje vyhlášku o způsobu stanovení náhrady škody, resp. v ní obsažený způsob výpočtu výše škody jen z části nebo dokonce vůbec, může pro svůj závěr o výši škody vzít v úvahu například předchozí historii spotřeby energie neoprávněného odběratele elektřiny, pokud je tato k dispozici, nebo i výši škody, která byla určena prostřednictvím znaleckých posudků a provést výpočet pro spotřebitele spravedlivým způsobem, případně opatřit a provést takové důkazní prostředky, jimiž lze v konkrétním případě výši skutečné škody prokázat nebo se jí v maximální míře přiblížit.
X. 51. Na základě shora vyložených důvodů Ústavní soud návrh Okresního soudu v Chrudimi na zrušení ustanovení § 98a odst. 1 písm. a) energetického zákona ve slovech "způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny" odmítl jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a), b) zákona o Ústavním soudu].
V Brně dne 1. dubna 2014
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu