46. Ve světle této rozhodovací praxe Ústavní soud i v případě napadeného rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu zkoumal, zda namítaná skutečnost, že v příkazu, ale ani v protokolu o domovní prohlídce není výslovně uvedeno, že je povolována jako neodkladný či neopakovatelný úkon, je pochybením dosahujícím ústavněprávní intenzity. Následujícími závěry Ústavní soud svou dosavadní rozhodovací praxi v této oblasti shrnuje, upřesňuje a doplňuje.
47. Neodkladné a neopakovatelné úkony byly do českého trestního řádu zavedeny novelou č. 292/1993 Sb. Jejím primárním cílem bylo přesunout těžiště dokazování z řízení přípravného do řízení před soudem a v přípravném řízení provést jen podstatné úkony, u kterých jinak hrozila jejich ztráta nebo zmaření. Šlo ovšem spíše o praktickou reakci na zrušení dosavadní úpravy, podle níž bylo možno zahájit trestní stíhání tzv. ve věci a v jeho rámci provést část nebo celé vyšetřování bez obvinění konkrétní osoby a kde všechny důkazy takto provedené měly procesně využitelnou povahu s dopady do hlavního líčení. V praxi se totiž nezřídka stávalo, že vyšetřovatelé úřadu vyšetřování přistupovali k tomuto způsobu řízení zvlášť extenzívně, a přestože již na počátku vyšetřování nebo krátce po jeho zahájení bylo namístě sdělit podezřelému obvinění (zásada oficiality, právo na obhajobu atd.), neučinili tak, ale dále prováděli dokazování a obvinění vznesli až poté, co většina nebo všechny podstatné důkazy již byly provedeny a byly považovány za důkazy rovnocenné důkazům následně provedeným před soudem. Aby však zrušením této formy řízení novelou nedošlo ke zmaření úkonů, resp. oslabení jejich důkazní hodnoty tam, kde skutečný pachatel nebyl znám či byl nedosažitelný, byly namísto této nevyhovující úpravy zavedeny jednotlivé neodkladné a neopakovatelné úkony, které mohou mít procesní důsledky pro celé řízení, včetně soudního (důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona) a mohou být provedeny bez přítomnosti osoby, proti níž se následně stíhání zahájilo. Novela trestního řádu č. 265/2001 Sb. na tuto úpravu navázala a v některých směrech ji doplnila.
48. Definice neodkladných (i neopakovatelných) úkonů podle § 160 odst. 4 trestního řádu je sice zdánlivě univerzální, resp. zobecňující, nelze ji však aplikovat strnule a stejně ve všech procesních situacích, v nichž může přicházet v úvahu. Zákon ostatně předem nestanoví přesný výčet úkonů, které lze či nelze za neodkladné a neopakovatelné považovat; praxe je aplikuje pružně a přiměřeně dané procesní situaci u mnoha důkazních prostředků.
49. V tomto duchu je třeba přistupovat i ke zdánlivému rozporu mezi § 160 odst. 4 trestního řádu a § 164 odst. 1 trestního řádu. Přestože trestní řád v § 160 odst. 4 omezuje tyto úkony výslovně k okamžiku zahájení trestního stíhání, v § 164 odst. 1 trestního řádu je připouští i poté, co trestní stíhání zahájeno již bylo. Zatímco § 160 odst. 4 má ovšem na mysli všechny v úvahu přicházející úkony, ustanovení § 164 odst. 1 trestního řádu míří jen na výslechy svědků.
50. Důvod, pro který byl institut neodkladných a neopakovatelných úkonů zaveden do českého trestního řízení má tedy (nejméně) dvě stránky. První směřuje k potřebě zachytit předepsanou procesní formou ty úkony trestního řízení, jejichž provedení nelze odložit na pozdější dobu, kdy může být plně uplatněno právo na obhajobu, resp. kdy věc bude projednána ve veřejném, bezprostředním a ústním hlavním líčení. Druhá má, in favorem defensionis, kompenzovat oslabení zejména práva na obhajobu, zásadu kontradiktorní a potažmo právo na spravedlivý proces konkrétními zárukami.
51. Účelem trestního řízení a potažmo neodkladných a neopakovatelných úkonů není jen zjištění skutkového stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti (§ 1 trestního řádu). Komunikace o neodkladných a neopakovatelných úkonech je sice určena především orgánům činným v trestním řízení, ale významně se týká i osob, proti kterým se řízení vede, resp. osob dalších. Trestní řízení je střetem často protichůdných zájmů, kdy naplnění jeho účelu je pouze jedním z nich, zatímco na pomyslné druhé misce vah stojí zájem na dodržování lidských práv a svobod, zaručených na ústavní či mezinárodní úrovni. Proto je nutno vymezit pravidla, v rámci kterých se může tento účel uskutečňovat a která budou zmíněné zájmy a hodnoty reflektovat [nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2004 sp. zn. II. ÚS 268/03 (N 165/35 SbNU 241), srov. též Repík, B. Evropská úmluva o lidských právech a trestní právo. Praha Orac, 2002, str. 4]. V těchto zřetelných mezích se Ústavní soud pohyboval při hodnocení příslušné části napadeného rozhodnutí dovolacího soudu.
52. Domovní prohlídka, resp. prohlídka jiných prostor a pozemků (§ 82 a násl. trestního řádu), může být bezesporu provedena jako neodkladný, resp. neopakovatelný úkon [§ 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu ve vztahu k § 67 až 88o trestního řádu]. Neodkladnost či neopakovatelnost zde může být každá samostatným důvodem pro provedení úkonu před zahájením trestního stíhání, nebo může splývat v důvod jediný (bez prohlídky nelze konkretizovat podstatu obvinění, hrozí zničení důkazu ze strany podezřelých osob, časový odstup zpravidla způsobuje oslabení hodnoty důkazu atd.).
53. V případě neodkladných a neopakovatelných úkonů, které mají být provedeny ve fázi do zahájení trestního stíhání proti konkrétní osobě, je jejich zákonnost podmíněna jednak nezbytností tento úkon provést a jednak požadavkem na řádnou obhajobu pozdějšího obviněného. To se vztahuje i na domovní prohlídku. Především musí být prokázáno, že se skutečně jedná o úkon, který nebylo možno provést po zahájení trestního stíhání vůči osobě, které se úkon týká. Takový závěr musí vyplývat jednak ze skutečné, urgentní či jedinečné potřeby provedení tohoto úkonu, ale zcela samozřejmě musí mít konkrétní odraz v protokolu o takovém úkonu (§ 160 odst. 4 trestního řádu in fine). Je namístě také důsledně rozlišovat mezi konkrétními okolnostmi, za kterých prohlídka má být provedena.
54. Při provádění domovní prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu mohou nastat různé praktické situace, z nichž typické jsou následující tři:
a) v době, kdy má být úkon proveden, není známa osoba, proti které se trestní řízení vede (tzv. neznámý pachatel), a pro další postup v trestním řízení je prohlídka nezbytná;
b) podezřelý ze spáchání konkrétního trestného činu je sice orgánům činným v trestním řízení znám, ale bez provedení neodkladného nebo neopakovatelného úkonu nelze vyhovět podmínce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) Úmluvy, podle kterého má obviněný právo být neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, seznámen s povahou a důvodem obvinění proti němu (je třeba podezřelého ztotožnit za pomocí rekognice, odborným vyjádřením nebo znaleckým posudkem určit závažnost poranění, kvalitu padělku platebního prostředku, minimální výši vzniklé škody, množství pěstované rostliny a obsah účinné omamné látky v ní nebo kvalitu a množství skladované látky určené k nedovolené výrobě alkoholických nápojů apod.). Bez těchto zjištění by obvinění také neobstálo v testu zjištěných a odůvodněných skutečností (§ 160 odst. 1 trestního řádu);
c) policejní orgán v trestním řízení sice shromáždil dostatek podkladů a mohl by proti známému podezřelému zahájit trestní stíhání i bez domovní prohlídky, ale je zde konkrétní skutečnost odůvodňující obavu, že sdělení obvinění by mohlo způsobit prodlevu nebo být upozorněním pro podezřelého, aby zničil nebo odstranil stopy trestného činu, resp. důkazní prostředky, jež se v předmětných, veřejnosti nepřístupných prostorách nacházejí (typicky v případě organizované zločinecké skupiny).
Ve shora předestřených možnostech bývá také důležité, zda a jaký má podezřelá osoba k prohledávaným prostorám vztah (např. to, zda jde o obydlí podezřelé osoby nebo osoby zcela jiné).
55. K zásahu do práva na obhajobu v případě domovní prohlídky může docházet zejména tím, že subjekt trestního řízení - obviněný může uplatnit svá procesní práva, zejména právo na obhájce až od okamžiku obvinění (§ 33 odst. 1 věta třetí trestního řádu) a to lze realizovat teprve po provedení prohlídky. Obhájce se tedy prohlídky účastnit nemůže. Tento stav trestní řád částečně kompenzuje. V případech, kdy je prohlídka prováděna za přítomnosti osoby, u níž se úkon koná (§ 85 odst. 1 trestního řádu), je zpravidla požadován její předchozí výslech (§ 84 odst. 1). Tato osoba má při "výpovědi" nepochybně právo požadovat právní pomoc advokáta (§ 158 odst. 3 a 5 trestního řádu per analogiam). Další kompenzací je povinnost orgánu, který prohlídku provádí, uvést v protokolu o domovní prohlídce, na základě jakých skutečností byl úkon jako neodkladný nebo neopakovatelný proveden (§ 160 odst. 4 trestního řádu), což následně umožní soudu v hlavním líčení snáze přezkoumat a připustit či odmítnout takový důkaz.
56. Trestní řád výslovně nestanoví obdobnou podmínku i pro podnět/žádost policejního orgánu ve vztahu ke státnímu zástupci, pro návrh státního zástupce ve vztahu k soudci nebo pro rozhodnutí soudu o nařízení prohlídky. Z povahy domovní prohlídky, a to zejména ve vztahu k právu na seznámení s podstatou obvinění, resp. k právu na obhajobu jako součásti práva na spravedlivý proces [čl. 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy] je však vyloučeno, aby tyto tři úkony neobsahovaly důvody pro neodkladnost nebo neopakovatelnost prohlídky. S ohledem na absenci explicitní ústavní i podústavní úpravy je ovšem ponecháno na úvaze orgánu činného v trestním řízení, jakou formu k naplnění tohoto požadavku v konkrétním případě zvolí, ale musí být taková, aby umožňovala kontrolu neodkladnosti a neopakovatelnosti. Vodítkem pro účinnost takové kontroly je ochrana práva na nedotknutelnost obydlí, resp. v tomto případě především práva na spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy) v hierarchické třístupňové podobě: policejní orgán-státní zástupce-soud [k tomu srov. např. doporučení Rady Evropy - Evropský kodex policejní etiky č. R (2001) 10, čl. I odst. 1 větu druhou, doporučení Rady Evropy k úloze veřejné žaloby v trestním řízení č. R (96) 8, odst. 20 písm. b), resp. doporučení Rady Evropy o nezávislosti, výkonnosti a úloze soudců č. R (94) 12, zásada V, odst. 1]. Ústavní soud provedl test ústavnosti z pohledu účinnosti této třístupňové kontroly.
57. Z trestního spisu Okresního soudu v Přerově sp. zn. 4 T 25/2009 Ústavní soud zjistil, že již v žádosti o vydání návrhu příkazu k domovní prohlídce (list č. 518 trestního spisu) sp. zn. 1335/TS-2/2007 policejní orgán (Celní ředitelství Olomouc) uvedl, že "v daném případě hrozí reálné nebezpečí z prodlení a z manipulace s důkazními prostředky důležitými pro trestní řízení", u kterých bylo na základě zjištěných skutečností shledáno důvodné podezření, že se nacházejí v prostorách, kde měla být provedena domovní prohlídka.
58. V návrhu na nařízení domovní prohlídky (list č. 520 trestního spisu) č. j. 1 ZN 4037/2007-37, adresovaném soudu, státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Přerově sice konstatoval, že z doposud provedeného operativního šetření vyplývá reálné podezření, že důkazní prostředky se nacházejí v předmětném obydlí a že domovní prohlídka má důkazní hodnotu z hlediska zajištění věcí důležitých pro trestní řízení. To se týká odůvodnění vlastní prohlídky, nikoli však explicitně neodkladnosti nebo neopakovatelnosti takového úkonu. Okresní soud v Přerově následně nařídil na podkladě spisu policejního orgánu a návrhu státního zástupce příkaz k domovní prohlídce (list č. 522 trestního spisu) č. j. Nt 803/2007-3, v jehož odůvodnění mimo jiné uvedl, že s ohledem na dosud zjištěné skutečnosti je dán důvodný předpoklad, že se v předmětném domě nacházejí věci důležité pro trestní řízení. Explicitní zdůvodnění neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti úkonů v rozhodnutí rovněž chybí a také v protokolu o provedené prohlídce sp. zn. 1335/TS-2/2007 ze dne 22. 5. 2007 potřebná zmínka zcela absentuje.
59. Z vyžádaného spisového materiálu je tak zřejmé, že odůvodnění neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti úkonu je explicitně provedeno toliko v návrhu policejního orgánu, nikoli však v návrhu státního zástupce a v rozhodnutí soudu, resp. v protokolu o prohlídce.
60. Státní zástupce formální i věcné zdůvodnění neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu od policejního orgánu obdržel. Soudce při rozhodování o nařízení domovní prohlídky výslovně odkázal na obsah spisu policejního orgánu, jehož součástí (č. l. 518), kromě provedeného dokazování, je také věcně zdůvodněný návrh policejního orgánu adresovaný státnímu zástupci. I přes absenci příslušné pasáže v návrhu státního zástupce je jasné, že soudce měl k dispozici zdůvodnění ze strany policejního orgánu, který byl tím, kdo o provedení úkonu se znalostí jeho povahy požádal, a obsah celého spisu. Stejné možnosti měl soud při hodnocení neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu v hlavním líčení.
61. Příkaz k domovní prohlídce byl vydán soudcem dne 18. 5. 2007. Výsledky domovní prohlídky, tedy zajištěné chemikálie, lihoviny, láhve, etikety, kolkové známky, daňová a účetní evidence atd. se následně staly předmětem odborného posouzení (celní technická laboratoř a další expertní pracoviště). Jeho cílem bylo jednak určit druh a charakter zajištěných věcí, jednak zjistit, zda existuje souvislost mezi věcmi zajištěnými v objektu podrobeném domovní prohlídce a těmi, které byly zajištěny ve výrobně lihovin, a nakonec prokázat druh a množství alkoholu, který neprošel předepsanou daňovou evidencí [§ 3 písm. f) zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů]. Usnesení o zahájení trestního stíhání proti stěžovateli a dalším osobám bylo s ohledem na takto probíhající dokazování vydáno až více jak po roce dne 30. 6. 2008. Průběh přípravného řízení dokladuje posloupnost úkonů trestního řízení podle § 158 odst. 3 trestního řádu, v němž měla po počátečních úkonech (sledování osob, odposlech a záznam telekomunikačního provozu atd.) dokladujících podezření ze spáchání trestného činu domovní prohlídka zřetelně povahu neodkladného a neopakovatelného úkonu, bez něhož by nebylo vůbec možno vyhovět účelu trestního řízení a identifikovat nedovolené jednání a osoby, které jsou z něho podezřelé. Policejní orgán, státní zástupce i soudce měli v době rozhodování o prohlídce k dispozici nezbytnou kvantitu i kvalitu důkazů, které takovou prohlídku odůvodňovaly. Teprve po jejím provedení, po vyhodnocení výsledků a po opatření a vyhodnocení dalších důkazů bylo možné zahájit trestní stíhání proti konkrétním podezřelým.
62. Jak policejní orgán, tak státní zástupce i soudce používali v návrzích a v příkazu trestněprocesní označení "podezření" či "podezřelí", což samo o sobě je informací o tom, že jde o úkon před zahájením trestního stíhání, jenž zde jinak než jako neodkladný nebo neopakovatelný proveden být nemůže.
63. Soud prvního stupně v hlavním líčení provedl důkazy vyplývající z domovní prohlídky dne 22. 9. 2009 (č. l. 1386-1388 spisu) a s ohledem na práva obviněných vyzval stěžovatele i jejich přítomné obhájce k připomínkám k těmto úkonům. Tito výslovně uvedli, že žádné vyjádření nemají. Žádné relevantní námitky nebyly uplatněny ani při závěrečných řečech obhájců na závěr hlavního líčení (č. l. 1804-1806 spisu). Soud tedy při rozhodování o vině a trestu správně dovodil, že důkazy vyplývající z domovní prohlídky mohou sloužit jako podklad pro rozhodnutí ve věci samé.
64. Ústavní soud při použití testu účinnosti trojí kontroly (policejní orgán-státní zástupce-soud) dospěl k závěru, že v posuzovaném případě policejní orgán podal řádně věcně i formálně odůvodněný návrh státnímu zástupci a ten pak soudci, přičemž všichni tito posuzovali příkaz k domovní prohlídce jako úkon, jehož neodkladnost, resp. neopakovatelnost je zachycena a prokázána ve spisovém materiálu. Odůvodnění návrhu státního zástupce a rozhodnutí soudce ani protokol o prohlídce sice formálně neobsahují pasáž, která by se výslovně věnovala neodkladnosti či neopakovatelnosti dané prohlídky, nicméně tato neodkladnost či neopakovatelnost je ze spisového materiálu, z okolností případu a z procesní charakteristiky této fáze řízení zřejmá. Soud v hlavním líčení, za přítomnosti stěžovatelů a jejich obhájců, neodkladnost a neopakovatelnost prohlídky nezpochybnil. Trojí kontrola neodkladnosti, resp. neopakovatelnosti prohlídky tedy byla provedena.
65. Vzhledem k tomu, že v posuzovaném případě Ústavní soud shledal, že neodkladnost, resp. neopakovatelnost provedené domovní prohlídky je zřejmá ze spisového materiálu a z okolností případu, a je tak v daném případě možné dovodit věcné důvody pro takový postup, není namítaná absence výslovného označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný pochybením dosahujícím ústavněprávní intenzity. Naopak, v případě, že by jinak formálně bezvadně vyjádřená neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky nebyla v konkrétním případě řádně věcně odůvodněna, znamenal by takový úkon porušení základního práva.
66. V trestní věci stěžovatelů byly provedeny také další prohlídky, tzv. jiných prostor (§ 83a trestního řádu), kde dvoustupňový povolovací režim reflektoval úpravu před nálezy Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/09 ze dne 8. 6. 2010 (N 121/57 SbNU 495; 219/2010 Sb.), resp. sp. zn. Pl. ÚS 31/10 ze dne 22. 5. 2013 (N 90/69 SbNU 405; 224/2013 Sb.) a následnou novelou trestního řádu č. 459/2011 Sb. a kde lze přiměřeně odkázat na závěry učiněné ve vztahu k domovní prohlídce.
67. Ústavní soud i přes tento dílčí závěr apeluje na orgány činné v trestním řízení, aby při postupu před zahájením trestního stíhání, který má vést k provedení domovní prohlídky jako úkonu neodkladného nebo neopakovatelného, v odůvodnění návrhů na jeho vydání či přímo v příkazu k domovní prohlídce a v protokolu o jejím provedení preferovaly před toliko věcnými důvody též odpovídající formální vyjádření toho, že se jedná o úkon neodkladný nebo neopakovatelný včetně jeho zdůvodnění. Již z koncepce demokratického právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky) totiž vyplývá povinnost orgánu veřejné moci při výkonu svých pravomocí a kompetencí co nejvíce respektovat základní právo jednotlivce na nedotknutelnost obydlí podle čl. 12 Listiny. V případě, kdy je domovní prohlídka nařízena před zahájením trestního stíhání, musejí být naplněny silnější požadavky, tj. příkaz k domovní prohlídce předpokládá odůvodnění, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný. Pokud se neodkladností či neopakovatelností provedení domovní prohlídky budou orgány činné v trestním řízení zabývat výslovně ve všech příslušných úkonech trestního řízení, bude tím posílena garance respektu k základnímu právu jednotlivce na nedotknutelnost obydlí, neboť zde bude nejen pro orgány činné v trestním řízení, jimž je tento úkon určen, ale také pro obviněného a jeho obhájce transparentně deklarováno, že příkaz k domovní prohlídce byl odůvodněně vydán jako úkon neodkladný nebo neopakovatelný, resp. že soudce důkladně zvážil, zda má být tímto způsobem postupováno. Rovněž soud rozhodující o vině a trestu bude snadněji provedené úkony hodnotit.
68. Ústavní soud uzavírá, že v napadených rozhodnutích Okresního soudu v Přerově, Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Nejvyššího soudu neshledal porušení ústavně zaručených práv stěžovatele ani skupiny stěžovatelů a s ohledem na to jejich ústavní stížnosti podle ustanovení § 82 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zamítl.