Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Ing. Jiřího Rozbořila, právně zastoupeného Mgr. Ing. Petrem Konečným, advokátem se sídlem v Olomouci, Na Střelnici 1212/39, vedené pod spisovou značkou I. ÚS 452/16, 2) Mgr. Karla Kadlece, právně zastoupeného Mgr. Tomášem Greplem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 365/7, vedené pod spisovou značkou IV. ÚS 844/16, 3) plk. Mgr. Radka Petrůje, právně zastoupeného JUDr. Tomášem Vymazalem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Wellnerova 1322/3C, vedené pod spisovou značkou III. ÚS 847/16, o spojení věcí, takto:
Ústavní stížnosti dosud vedené pod spisovými značkami I. ÚS 452/16, III. ÚS 847/16 a IV. ÚS 844/16 se spojují ke společnému řízení a budou nadále vedeny pod spisovou značkou I. ÚS 452/16.
Odůvodnění:
Všechny tři v záhlaví usnesení uvedené ústavní stížnosti směřují proti témuž usnesení státního zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ze dne 12. ledna 2016 č. j. 2 NZT 29/2015-83, kterým byly zamítnuty stížnosti stěžovatelů proti usnesení Policie České republiky, Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu, služby kriminální policie a vyšetřování ze dne 14. října 2015 č. j. UOOZ-1930/TČ-2014-292600 o zahájení trestního stíhání, vedeného proti stěžovatelům pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 239 odst. 1 písm. a), odst. 2, písm. c) trestního zákoníku, respektive pro zločin podplacení dle § 332 odst. 1 alinea první, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku.
Výtky stěžovatelů směřují rovněž proti jinému zásahu orgánu veřejné moci, konkrétně proti postupu shora uvedeného policejního orgánu v průběhu přípravného řízení.
Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 občanského soudního řádu, může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí nebo se týkají týchž účastníků.
V záhlaví uvedené ústavní stížnosti tyto požadavky splňují, neboť směřují proti témuž rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, jímž bylo rozhodnuto v trestní věci stěžovatelů.
Trestní stíhání všech tří stěžovatelů je vedeno na shodném skutkovém a právním základě. Rovněž námitky uplatněné v ústavních stížnostech jsou převážně analogické.
Ústavní soud proto z důvodu hospodárnosti a efektivity řízení dle uvedených zákonných ustanovení tyto věci spojil ke společnému řízení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.
V Brně dne 5. dubna 2016
Pavel Rychetský v. r. předseda Ústavního soudu