Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jana Filipa, soudce zpravodaje Pavla Rychetského a soudce Radovana Suchánka mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ve věci ústavní stížnosti H. P., zastoupené JUDr. Věrou Soldánovou, advokátkou se sídlem Brno, Orlí 490/14, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 2. prosince 2015 č. j. 19 Co 227/2015-496 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2015 č. j. 22 Nc 80/2013-371, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně jako účastníků řízení a D. P. a nezletilé N. P., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Vedlejší účastnici, nezletilé N. P., se k zastupování v řízení o ústavní stížnosti, vedenému před Ústavním soudem pod sp. zn. III. ÚS 791/16, ustanovuje opatrovníkem statutární město Brno, Úřad městské části Brno-střed, se sídlem Brno, Dominikánská 264/2.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností, jež byla Ústavnímu soudu doručena dne 8. března 2016, navrhla stěžovatelka zrušení v záhlaví uvedených rozsudků z důvodu tvrzeného porušení jejích základních práv podle čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 2. prosince 2015 č. j. 19 Co 227/2015-496 byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 1. dubna 2015 č. j. 22 Nc 80/2013-371, kterým se - ve stručnosti - nezletilá dcera stěžovatelky svěřuje v každém lichém týdnu v kalendářním roce do péče matky (stěžovatelky) a v každém sudém týdnu v kalendářním roce do péče otce (vedlejšího účastníka). Současně byla tímto rozsudkem uložena matce i otci nezletilé povinnost platit výživné a bylo rozhodnuto o nákladech řízení.
3. Podle § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s ustanovením § 469 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, a § 892 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.
4. Ústavní stížnost stěžovatelky napadá závěry obecných soudů dotýkající se konkrétních zájmů nezletilé (jejího styku s rodiči), přičemž nezletilá má postavení vedlejší účastnice řízení o ústavní stížnosti. Protože její zákonní zástupci jsou také účastníky (resp. vedlejšími účastníky) řízení o ústavní stížnosti, může dojít ke střetu jejich zájmů.
5. Ústavní soud proto ustanovil opatrovníka schopného účinně hájit zájmy nezletilé v řízení o ústavní stížnosti, a to zejména prostřednictvím vyjádření k věci na základě výzvy Ústavního soudu a případně dalších nezbytných procesních úkonů. S ohledem na povahu sporu se jeví jako nejvhodnější opatrovník příslušný orgán vykonávající sociálně-právní ochranu dětí (v tomto případě statutární město Brno, Úřad městské části Brno-střed), který nezletilou zastupoval již v řízení před obecnými soudy. Z těchto důvodů rozhodl Ústavní soud tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. března 2016
Jan Filip v. r. předseda senátu