Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stěžovatele STAVBA Brno, družstvo, se sídlem v Brně, Podnásepní 10, zastoupeného JUDr. Pavlem Indrou, advokátem se sídlem v Blansku, Rožmitálova 40, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2015, č. j. 30 Cdo 546/2015-89, a Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2015, č. j. 28 Co 281/2014-102, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel dne 22. 1. 2016 ústavní stížnost, jíž se stěžovatel domáhá zrušení shora uvedených rozsudků soudů v řízení o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem. Podle stěžovatele jimi bylo porušeno jeho ústavně zaručená práva na soudní ochranu a právo vlastnit majetek vyplývající z čl. 4 Ústavy české republiky a čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 až 3 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud se podanou stížností zabýval nejprve z hlediska procesních podmínek, tedy zda vyhovuje požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), na takový návrh kladeným a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nepřípustná.
Ústavní soud poskytuje ochranu konstitučně garantovaným právům a svobodám až tehdy, kdy ji nemůže poskytnout jiný orgán veřejné moci. Jde o projev zásady subsidiarity ústavní stížnosti a jí korespondujícího principu minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci - včetně rozhodování obecných soudů. Zásada subsidiarity ústavní stížnosti se projevuje především v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
V projednávaném případě je stížností napaden rozsudek dovolacího soudu, jímž bylo zrušeno předchozí rozhodnutí odvolacího soudu, a následné druhé rozhodnutí tohoto odvolacího soudu. Stěžovatel však nevyužil možnost podat proti němu dovolání, přestože byl o této možnosti poučen a není tak naplněna podmínka stanovená v § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, pročež je nutné považovat stížnost za nepřípustnou.
Z výše uvedených důvodů Ústavní soud návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 28. dubna 2016
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj