Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vojtěchem Šimíčkem o návrhu stěžovatele L. D., t. č. Vazební věznice Praha - Pankrác, označeném jako "ústavní stížnost o porušení práv obhajoby v trestní věci 1 T 206/2014" takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 23. 6. 2017 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání, označené jako ústavní stížnost, kterým navrhovatel tvrdí porušení práva na obhajobu v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně. Současně navrhovatel Ústavní soud informoval, že ústavní stížnost doplní obhájce, o kterého neúspěšně žádal Okresní soud v Kolíně, nebo přidělený ČAK či Ministerstvem spravedlnosti.
Stěžovatelovo podání zjevně nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34 zákona o Ústavním soudu), zejména nebylo vůbec zřejmé, čeho se v tomto řízení domáhá, a nebyla v něm obsažena žádná relevantní ústavněprávní argumentace. Pro řízení před Ústavním soudem navrhovatel rovněž nebyl zastoupen advokátem (§ 30, § 31 cit. zákona).
K odstranění procesních a obsahových nedostatků podání, jakož i nedostatku povinného zastoupení advokátem, byl navrhovatel vyzván přípisem, jemu doručeným dne 3. 7. 2017, v němž byl též upozorněn, že neodstraní-li vytýkané vady ve lhůtě do 30 dnů, bude návrh odmítnut. Dostalo se mu rovněž náležitého poučení, jaké náležitosti má návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem obsahovat, a jakými nedostatky oproti tomu trpí. Výslovně byl informován o tom, že zákon o Ústavním soudu neumožňuje ustanovení advokáta a je proto namístě požádat o přidělení advokáta Českou advokátní komoru podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
Na tuto výzvu stěžovatel zareagoval pouze tak, že žádá delší než 30-denní lhůtu k odstranění vad, jelikož prý znovu urgoval ČAK a "příslušný soud Kolín". Pokud Ústavní soud vyhoví stěžovateli, žádá o navrácení mimořádné lhůty k podání dovolání k Nejvyššímu soudu.
Ústavní soud žádosti stěžovatele o prodloužení předmětné lhůty k odstranění vytčených vad nevyhověl, jelikož navrhovatel jednak ničím nepotvrdil, že skutečně o určení advokáta Českou advokátní komoru požádal (když předtím již z původního návrhu lze dovodit, že tuto žádost údajně podal), a jednak také proto, že pokud ústavní stížnost směřuje k požadavku navrácení mimořádné lhůty k podání dovolání k Nejvyššímu soudu, jedná se zjevně o návrh, k němuž Ústavní soud není vůbec příslušný, jelikož takovéto rozhodnutí mu právní úprava nepřiznává.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a), d) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout z důvodu neodstranění vad návrhu v určené lhůtě a současně pro nepříslušnost Ústavního soudu o něm rozhodnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2017
Vojtěch Šimíček v. r. soudce zpravodaj