Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Š., zastoupeného Mgr. Michalem Hanzlíkem, advokátem, sídlem Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. října 2016 č. j. 12 Co 214/2016-1172 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 31. března 2016 č. j. 50 P 345/2013-1134, takto:
Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 107/17.
Odůvodnění
I.
Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa dne 16. 1. 2017 předložil třetímu senátu Ústavního soudu podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), ve spojení s jeho § 37 odst. 2 a podle § 10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2017 (dostupný na http://www.usoud.cz/de/organizace-us/), k rozhodnutí otázku jeho případného vyloučení z projednání a rozhodování ústavní stížnosti, která mu jako soudci zpravodajovi napadla pod sp. zn. IV. ÚS 107/17. Jde o ústavní stížnost P. Š., ve které jako vedlejší účastnice vystupuje M. Š., matka nezletilého M. Š. S ohledem na dále uvedené skutečnosti navrhl, aby bylo rozhodnuto o jeho případné podjatosti v této věci.
II.
Ve sdělení soudce Jaromír Jirsa uvádí, že vedlejší účastnice (matka nezletilého) je jako soudkyně v současné době na stáži u Městského soudu v Praze - pracoviště Slezská, kde až do svého jmenování soudcem Ústavního soudu působil jako místopředseda. Před stáží soudila u Obvodního soudu pro Prahu 1, kde rovněž působil jako místopředseda, a ještě předtím u Obvodního soudu pro Prahu 8, u něhož byl v minulosti také jako civilní soudce přidělen k výkonu funkce. Především však upozornil, že v době, kdy byl ve funkci u Obvodního soudu pro Prahu 1 (od roku 1999), pracovala vedlejší účastnice řízení jako justiční čekatelka a absolvovala u něj jako u svého školitele celou roční civilní praxi. Vedlejší účastnici tedy zná, i když se s ní v posledních letech vůbec - s výjimkou náhodných setkání (cca 5x za 10 let) - nedostal do styku a jiné kontakty s ní neudržuje. Jejich vztah nehodnotí ani jako osobní či přátelský.
Své sdělení uzavřel konstatováním, že se subjektivně podjatý být necítí, nicméně s ohledem na hodnocení objektivní stránky podjatosti z hlediska stěžovatele a s ohledem na předmět řízení před obecnými soudy (péče o nezletilé dítě) "z opatrnosti" předkládá spis k rozhodnutí o jeho případném vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci.
III.
Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal důvod pro postup podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.
Podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu sdělení stěžovatele a obsah spisu sp. zn. IV. ÚS 107/17, přičemž dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout pochybnosti o nepodjatosti tohoto soudce.
Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení, nebo k věci samotné, anebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, která jsou napadena ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly; v minulosti existující služební vztahy při výkonu funkce soudce na stejném pracovišti samy o sobě takový důvod bez dalšího založit nemohou (obdobně soudci Ústavního soudu, kteří vyučovali, nebo vyučují na právnických fakultách).
Protože nejsou naplněny podmínky § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. ledna 2017
Jan Filip v. r. předseda senátu