Ústavní soud rozhodl dne 18. července 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci společné ústavní stížnosti stěžovatelů Zdeňky Bačové a ostatních 22 stěžovatelů, všichni zastoupeni Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, proti poskytnutí osobních informací o platech stěžovatelů přípisem statutárního města Zlín, se sídlem Zlín, nám. Míru 12, ze dne 26. 2. 2016, na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o návrhu dalších 38 níže uvedených navrhovatelů - vedoucích zaměstnanců statutárního města Zlín, se sídlem ve Zlíně, nám. Míru 12, všichni zastoupeni Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, na přiznání postavení vedlejších účastníků řízení, takto:
1) Bezděkové Magdě2) Cahlové Zuzaně3) Cichové Janě (do 2. 3. 2017 Šnajdarové)4) Folkové Haně5) Hájkové Marcele6) Hlouškovi Petrovi7) Holcové Janě8) Hrdličkové Andree9) Klepalovi Radkovi10) Kochtovi Petrovi11) Konečnému Vladimírovi12) Koryčanové Aleně13) Kovaříkové Eleně14) Leopoldové Ivaně15) Mikšovi Martinovi16) Patákové Janě17) Pelcovi Pavlovi18) Pospíšilíkovi Stanislavovi19) Pospíšilové Lence20) Přívarové Michaele21) Ryškové Janě22) Semelové Marii23) Smolovi Milanovi24) Sovadinové Haně25) Stündlové Heleně26) Šocovi Martinovi 27) Špidlíkovi Antonínovi28) Tiché Petře 29) Tučkovi Ivovi30) Vaňkové Janě31) Váňové Heleně32) Varišové Renátě33) Vařákovi Pavlovi34) Vašátkové Martině35) Vydarené Janě36) Zipperové Renatě37) Zlámalovi Michalovi38) Zmeškalové Magdaléněse nepřiznává postavení vedlejších účastníků řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 29. 3. 2017 požádali shora uvedené osoby (dále jen "navrhovatelé"), prostřednictvím své právní zástupkyně Ústavní soud o to, aby jim podle § 76 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přiznal postavení vedlejšího účastníka řízení vedeného Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1378/16, s tím, že mají na výsledku řízení stejný právní zájem, jako stěžovatelé, na základě jejichž ústavní stížnosti bylo řízení zahájeno. Pro případ vyhovění tomuto návrhu navrhovatelé požádali o vydání předběžného opatření dle § 80 zákona o Ústavním soudu, kterým by bylo statutárnímu městu Zlín uloženo do doby vyhlášení nálezu Ústavního soudu ve věci sp. zn. IV. ÚS 1378/16, či zrušení předběžného opatření Ústavním soudem, nepokračovat v poskytování adresných údajů o platech navrhovatelů na základě zákona č. 106/1999 Sb.
V podání navrhovatelé dále uvedli, že dne 3. 11. 2016 byla statutárnímu městu Zlín doručena žádost o poskytnutí platových informací dle zákona č. 106/1999 Sb., tentokráte od žadatele Romana Míky, požadující platové informace o ještě širším okruhu vedoucích pracovníků. Na základě opakovaných odvolání žadatele bylo statutární město Zlín nuceno tomuto žadateli v adresné podobě platové informace o navrhovatelích přípisem ze dne 23. 1. 2017 č. j. MMZL 011779/2017 poskytnout, a to přesto, že navrhovatelé vyjádřili společný výslovný nesouhlas s poskytnutím předmětných osobních údajů v adresné podobě.
Dle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může tento soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení. "O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutí ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva)." (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol.: Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 7. vydání, C. H. Beck, s. 410).
Za dané výše popsané situace Ústavní soud nehledal na straně navrhovatelů právní zájem na přiznání postavení vedlejších účastníků v předmětném řízení o ústavní stížnosti, a proto jejich návrhu nevyhověl, v důsledku čehož nerozhodoval ani o jejich návrhu na vydání předběžného opatření.
Navrhovatelé jsou zastoupení stejnou advokátkou, jako stěžovatelé v předmětném řízení, a tudíž není důvod, aby jejich zájmy tato advokátka nepřímo nicméně efektivně nehájila v tomto řízení.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle ustanovení § 76 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. července 2017
Vladimír Sládeček v. r. předseda senátu Ústavního soudu