Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Elisabeth Pezoldové, zastoupené JUDr. Petrem Medunou, advokátem, sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1 - Staré Město, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2016 č. j. 28 Cdo 985/2016-379, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. listopadu 2015 č. j. 15 Co 119/2015-325 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 6. listopadu 2014 č. j. 53 C 53/2011-274, takto:
Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 914/17.
Odůvodnění
I.
Soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa dne 3. 5. 2017 předložil III. senátu Ústavního soudu podle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), a podle § 10 odst. 1 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2017 (dostupný na http://www.usoud.cz/de/organizace-us/), k rozhodnutí návrh na jeho vyloučení z projednání a rozhodování ústavní stížnosti, která mu jako soudci zpravodajovi napadla pod sp. zn. IV. ÚS 914/17 a směřuje proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím obecných soudů. S ohledem na dále uvedené skutečnosti navrhl, aby bylo rozhodnuto o jeho případné podjatosti v této věci.
II.
Ve sdělení soudce Jaromír Jirsa uvádí, že zástupce stěžovatelky advokáta JUDr. Petra Medunu zná osobně řadu let, jde o jeho blízkého přítele, se kterým udržuje pravidelné kontakty od dob studií do současnosti.
III.
Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o případném vyloučení soudců čtvrtého senátu z rozhodování jim napadených věcí, shledal důvod pro postup podle § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu ve spojení s jeho § 36 odst. 1, neboť s ohledem na sdělení soudce Jaromíra Jirsy lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti (tzv. iudex suspectus).
Proto bylo rozhodnuto, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. května 2017
Jan Filip v. r. předseda senátu