Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele F. Ř., t. č. ve Věznici Horní Slavkov, proti rozsudku Krajského soudu Plzeň ze dne 16. září 2016 sp. zn. 4 T 11/2016, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 9. února 2017 sp. zn. 2 To 119/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2017 sp. zn. 3 Tdo 729/2017, usnesení Krajského soudu Plzeň-město ze dne 18. ledna 2018 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. března 2018 sp. zn. 2 To 8/2018, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností ze dne 4. 7. 2018 se stěžovatel domáhal přezkoumání v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že svým jednáním způsobil nižší škodu, než jaká byla vyčíslena, takže mu měl být vyměřen mírnější trest.
2. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti návrhu ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel byl přípisem ze dne 24. 7. 2018 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzvy. Mimo jiné byl též poučen o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem i o postupu, jak si může advokáta opatřit. Současně byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vytčených vad.
3. Výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 26. 7. 2018. Podáním ze dne 19. 8. 2018 stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti. 4. Jeho žádosti bylo vyhověno, přičemž mu byla lhůta prodloužena o dalších 15 dnů. Stěžovatel obdržel sdělení o prodloužení lhůty dne 24. 8. 2018, vady ústavní stížnosti však ani v dodatečně prodloužené lhůtě neodstranil.
5. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, neboť stěžovateli dne 10. září 2018 marně uplynula lhůta stanovená mu k odstranění vad jeho podání.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. září 2018
Jiří Zemánek, v. r. soudce zpravodaj