Jsme toho názoru, že jsou-li v zájmu zachování spravedlivého procesu spatřovány určité důvody pro vyloučení soudce v řízení o řádném opravném prostředku, to stejné musí platit pro řízení o opravném prostředku mimořádném.
Význam osobního slyšení obviněného Ústavní soud ostatně opakovaně vyslovil ve vztahu k rozhodování o vazbě [viz zejména nález ze dne 22. 3. 2005 sp. zn. Pl. 45/04 (N 60/36 SbNU 647; 239/2005 Sb.)], které může být méně závažné a nezvratné než rozhodování o povolení či nepovolení obnovy řízení.
Jsme si vědomi toho, že stanovisko se přímo netýká výše uvedených systémových vad, nicméně, jak řečeno, každý prostředek, který může přispět k umenšení či omezení negativního dopadu současné úpravy řízení o povolení obnovy, je vhodným k zajištění práva na spravedlivý proces.
K odlišnému stanovisku nás podpůrně vedl i fakt, že v občanskoprávním řízení je rozhodování o žalobě na obnovu řízení považováno za rozhodování ve věci samé a odvolací soud je povinen nařídit k projednání odvolání ústní jednání – viz nález Ústavního soudu ze dne 19. ledna 2010sp. zn. I. ÚS 1537/09ve znění opravného usnesenísp. zn. I. ÚS 1537/09ze dne 9. února 2010 (N 9/56 SbNU 91). Je-li ústní projednání odvolání požadováno v občanskoprávním řízení, tím spíše lze na obdobném postupu trvat v řízení trestním, kde dopady rozhodnutí do života účastníků jsou zpravidla daleko závažnější.