Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Jany Stančekové, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 10. 2018, sp. zn. 8 Cmo 100/2017, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2016, sp. zn. 71 Cm 85/2015, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 14. 1. 2019 podání navrhovatelky, které nemělo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Stěžovatelka nebyla v řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem a její ústavní stížnost byla toliko blanketní.
Stěžovatelka ve svém podání navrhla přerušení řízení do doby kvalifikovaného podání ústavní stížnosti určeným zástupcem, o kterého požádala Českou advokátní komoru. Přípisem ze dne 28. 1. 2019 byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti a současně byla poučena o jejich náležitostech. K odstranění vad jí byla stanovena lhůta 30 dnů, tato výzva byla stěžovatelce doručena dne 4. 3. 2019 a následující den, tedy 5. 3. 2019 jí počala plynout lhůta k odstranění vad. Dne 2. 4. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu, neboť neměla určeného advokáta. Stěžovatelka poukázala též na složitou životní situaci, kdy se stará o nemocného otce, přičemž deklarovala, že o této skutečnosti doloží potvrzení (nedoložila). Přípisem ze dne 8. 4. 2019 byla stěžovatelce prodloužena lhůta k odstranění vad návrhu o 14 dnů. Tento přípis jí byl doručen dne 13. 5. 2019 s tím, že dne 14. 5. 2019 počala plynout lhůta k odstranění vad, která marně uplynula v pondělí 27. 5. 2019. Dne 26. 5. 2019 byla Ústavnímu soudu doručena žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty k odstranění vad, které však Ústavní soud nevyhověl.
Stěžovatelka si podala ústavní stížnost již 14. 1. 2019, přičemž již z jejího prvního podání je zřejmé, že si je vědoma vad svého podání a rovněž je jí zřejmé, že v řízení o ústavní stížnosti musí být zastoupena advokátem. Za tohoto stavu věci má Ústavní soud za to, že lhůta poskytnutá stěžovatelce k odstranění vad byla dostatečná. Z toho důvodu předmětnou ústavní stížnosti odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. května 2019
Tomáš Lichovník v. r. soudce zpravodaj