Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou o ústavní stížnosti Ing. Jiřího Cihláře, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. dubna 2019 č. j. 58 Co 123/2019-144 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. března 2019 č. j. 42 C 203/2016-129, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 30. 6. 2019, téhož dne podanou k Ústavnímu soudu, se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a porušení čl. 96 odst. 2 Ústavy České republiky domáhal zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, jimiž mu v řízení proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti (o zaplacení 830 550,76 Kč a 840 000 Kč) nebylo přiznáno osvobození od soudních poplatků. S ústavní stížností stěžovatel spojil návrh na přiznání náhrady nákladů v řízení před Ústavním soudem.
Při podání návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel nerespektoval ustanovení § 29 a § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jež ukládají fyzickým osobám v řízení před Ústavním soudem povinné zastoupení advokátem. Stěžovatel v podání uvedl, že si je této povinnosti vědom, nicméně ji považuje za znemožnění svobodného přístupu k soudu představující porušení čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Ústavní soud vyzval stěžovatele, aby v soudem stanovené třicetidenní lhůtě vady svého návrhu, spočívající zejména v absenci právního zastoupení, odstranil a zároveň ho poučil o tom, že v případě neodstranění vady bude podání odmítnuto. Stěžovateli se dostalo též poučení, že o jeho návrhu na náhradu nákladů právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem podle § 83 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nelze zatím usuzovat, neboť Ústavní soud nemá k dispozici řádnou ústavní stížnost, na jejímž základě by mohl napadená rozhodnutí přezkoumat; rozhodnutí o náhradě nákladů zastoupení je možné učinit mimo jiné tehdy, nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta.
Výzva byla stěžovateli doručena dne 17. 7. 2019 do jeho datové schránky, lhůta k odstranění vad marně uplynula dnem 16. 8. 2019.
Vzhledem k tomu, že stěžovatel vady svého návrhu neodstranil ve lhůtě k tomu určené, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení. Stejný osud sdílí stěžovatelova žádost o náhradu nákladů řízení podle § 83 zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. srpna 2019
Milada Tomková v. r. soudkyně zpravodajka