Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Uhlíře a soudců Tomáše Lichovníka a Vladimíra Sládečka o námitce podjatosti soudců II. senátu Ludvíka Davida, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka v rámci řízení o návrhu vedeném u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 774/19, vznesené stěžovatelkou JUDr. Danou Sedlákovou, zastoupené JUDr. Marií Karasovou, advokátkou se sídlem Úvoz 39, Brno, takto:
Soudci Ludvík David, Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. II. ÚS 774/19.
Odůvodnění:
1. V přípise doručeném Ústavnímu soudu dne 7. 3. 2019 vznesla stěžovatelka námitku podjatosti soudců II. senátu Ústavního soudu, tedy Ludvíka Davida, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka, kteří se podíleli na projednání věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3898/18, v níž jako stěžovatelka vystupovala obchodní společnost SEDLAK reality, s. r. o., jejímž jednatelem je manžel stěžovatelky v nyní napadené věci. Dodala, že ve věci vedené pod sp. zn. II. ÚS 3898/18 figurovalo i jméno advokátky Mgr. Petry Plhoňové, které se objevuje i v nyní projednávané věci.
2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání než je funkce soudce Ústavního soudu.
3. Ve vyjádření k námitce podjatosti soudce Ludvík David uvedl, že se podjatý necítí, pouhý odkaz na jinou senátem rozhodovanou věc obchodní povahy by neměla podjatost celého senátu založit. S totožným názorem se k vyjádření připojili i Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček.
4. První senát Ústavního soudu určený rozvrhem práce pro rozhodnutí o vyloučení soudců neshledal, že by byly dány důvody pro vyloučení soudců Ludvíka Davida, Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Postup v soudním řízení či rozhodovací činnost soudců Ústavního soudu v jiné věci projednávané a rozhodované v řízení u Ústavního soudu nelze považovat za jejich poměr k věci v tom smyslu, jak stanoví § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání před Ústavním soudem, tj. konkrétní projednávané věci a nelze jej interpretovat takovým způsobem, že procesní postup, s nímž stěžovatel nebo jeho rodinný příslušník nesouhlasí, či účast na projednání a rozhodování o předchozích ústavních stížnostech je důvodem k vyloučení soudců z projednání a rozhodování o jiné ústavní stížnosti stěžovatele.
5. Ze shora uvedených důvodů rozhodl I. senát Ústavního soudu tak, jak je uvedeno ve výroku.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. dubna 2019
David Uhlíř v. r. předseda senátu