Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jaromíra Jirsy a soudců Josefa Fialy a Jana Filipa (soudce zpravodaje) v řízení o ústavní stížnosti stěžovatelky L. Ř., zastoupené Mgr. Vítem Palarčíkem, advokátem, sídlem Milady Horákové 329/26, Brno, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 13. prosince 2018 č. j. 14 Co 127/2018-172 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 21. února 2018 č. j. 83 P 104/2016-140, za účasti Krajského soudu v Brně a Městského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a 1. nezletilého D. S. a 2. M. S., jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Nezletilému D. S. se opatrovníkem pro řízení o ústavní stížnosti jmenuje statutární město Brno, městská část Brno-sever, sídlem Bratislavská 251/70, Brno.
Odůvodnění
1. Stěžovatelka (dále též "matka") se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") domáhá zrušení shora uvedených soudních rozhodnutí, neboť má za to, že jimi byla porušena její základní práva zaručená podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále dle stěžovatelky došlo k zásahu do jejích práv podle čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy a podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
2. Městský soud v Brně (dále jen "městský soud") rozsudkem ze dne 21. 2. 2018 č. j. 83 P 104/2016-140 zamítl návrh vedlejšího účastníka 2. (dále též "otec") na snížení výživného pro vedlejšího účastníka 1. (dále též "nezletilý") stanoveného ve výši 1 800 Kč měsíčně rozsudkem městského soudu ze dne 8. 3. 2016 č. j. 83 Nc 63/2015-50 (výrok I), neupravil styk otce s nezletilým (výrok II), zamítl návrh matky na udělení souhlasu za otce ke změně příjmení nezletilého na příjmení "Ř." (výrok III) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV).
3. Krajský soud v Brně k odvolání matky proti výroku III rozsudku městského soudu rozhodl rozsudkem ze dne 13. 12. 2018 č. j. 14 Co 127/2018-172 tak, že rozsudek městského soudu se v napadeném výroku III o návrhu na změnu příjmení a ve výroku IV o nákladech řízení potvrzuje (výrok I) a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
4. Podle § 469 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, § 892 odst. 3 a § 943 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, nemůže-li dítě (z důvodů kolize zájmů v řízení) zastoupit žádný z rodičů, jmenuje soud dítěti opatrovníka, který bude dítě v řízení nebo při určitém právním úkonu zastupovat. Tímto opatrovníkem zpravidla jmenuje orgán vykonávající sociálněprávní ochranu dětí.
5. V řízení o ústavní stížnosti má nezletilý vedlejší účastník 1. postavení vedlejšího účastníka řízení a jeho zákonní zástupci, matka (jako stěžovatelka) a otec [jako vedlejší účastník 2.] jsou rovněž účastníky řízení. Protože by mohlo dojít ke střetu jejich zájmů, je nutno jmenovat nezletilému kolizního opatrovníka. Ústavní soud proto rozhodl usnesením tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 2. dubna 2019
Jaromír Jirsa v. r. předseda senátu