Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti Stanislava Mojžíška, bez zastoupení, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2019, č. j. 8 As 325/2018-57, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 9. 2018, č. j. 25 A 52/2018-27, za účasti Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Ostravě jako účastníků řízení a vedlejšího účastníka řízení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:
Ústavní stížnost byla odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, neboť nesplňuje základní zákonné požadavky na projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními téhož zákona, přestože si jich stěžovatel musí být vědom, protože se na Ústavní soud v minulosti opakovaně obrátil s podáními, při jejichž projednání o nich byl poučen; stěžovatel není zastoupen advokátem, ač mu to zákon ukládá, a podání trpí vadami, které je činí neprojednatelným. Ústavní soud není oprávněn určit ani ustanovit stěžovateli zástupce z řad advokátů.
Domáhá-li se stěžovatel odkladu vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu, byl by takový postup možný pouze tehdy, jestliže by Ústavní soud ústavní stížnost "přijal"; předmětný návrh má ve vztahu k ústavní stížnosti akcesorickou povahu a nelze jej od ústavní stížnosti oddělit [viz např. usnesení ze dne 13. 1. 1995 sp. zn. IV. ÚS 209/94 (U 2/3 SbNU 313)]. Je-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí osud ústavní stížnosti.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 14. března 2019
Jaromír Jirsa v. r. soudce zpravodaj