Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ludvíkem Davidem o návrhu T. R., právně zastoupeného Mgr. Václavem Hebkým, advokátem sídlem Sokolská 1802/32, Praha 2, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se v podání doručeném Ústavnímu soudu dne 12. 8. 2019 domáhá rozhodnutí, kterým by Ústavní soud vyslovil, že usnesením Městského soudu v Praze sp. zn. 192 Icm 837/2018 a usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. 103 VPSH 730/2018 bylo porušeno základní ústavní právo stěžovatele na zákonného soudce; dále aby Ústavní soud vyslovil, že jmenovaní soudci nebyli v předmětné věci přiděleni stěžovateli v souladu se zákonem a ústavním pořádkem; napadená rozhodnutí navrhuje také zrušit.
Vzhledem k tomu, že podání navrhovatele nesplňovalo náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl právní zástupce navrhovatele dne 16. 1. 2020 vyzván k předložení řádné plné moci a k předložení kopií všech (předchozích) rozhodnutí, jejichž zrušení se domáhá tak, aby se Ústavní soud mohl jeho podáním na základě dostatečných údajů, náležitostí a podkladů zabývat. K odstranění vad návrhu byla stanovena lhůta pěti dnů od doručení výzvy s tím, že neodstranění vad v uvedené lhůtě je podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu důvodem k odmítnutí návrhu.
Právní zástupce navrhovatele na výzvu Ústavního soudu nejen ve stanovené lhůtě, ale ani do dnešního dne, nijak nereagoval.
Ústavní soud zdůrazňuje, že je orgánem ochrany ústavnosti, a jako takový má Ústavou a zákonem o Ústavním soudu striktně vymezené kompetence. V souvislosti s řízením o ústavní stížnosti proto nemůže nahrazovat aktivitu jejího navrhovatele a namísto něj vyhledávat a dokládat nezbytné údaje a podklady, z nichž by bylo možné dovodit přijatelnost, případně opodstatněnost ústavní stížnosti. Náležitosti podání k Ústavnímu soudu jsou přitom navrhovateli, který u Ústavního soudu uplatnil již 179 podání, notoricky známé a Ústavní soud z tohoto důvodu v řadě případů ani nepřistupuje k výzvám k odstranění vad, neboť setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení je neefektivní a formalistické. V projednávané věci, přestože byl navrhovatel zastoupen advokátem a opět poučen o náležitostech návrhu, výzvě Ústavního soudu k odstranění vad, bez jejichž nápravy se není možné návrhem zabývat, opět vyhověl.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. ledna 2020
Ludvík David, v. r. soudce zpravodaj