Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka o návrhu na vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) V. M. a 2) nezletilého L. N. R., zastoupených Mgr. Barborou Gaveau, LL.M., advokátkou, sídlem Stroupežnického 525/20, Praha 5 - Smíchov, ve věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1734/20, takto:
Soudce Pavel Šámal není vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1734/20.
Odůvodnění:
1. Právní zástupkyně stěžovatelů podala v obsáhlém doplnění ústavní stížnosti dne 1. 9. 2020 námitku podjatosti vůči soudci Pavlu Šámalovi, který je soudcem zpravodajem ve věci uvedené v záhlaví. Tuto námitku odůvodňuje tím, že Pavel Šámal měl v době, kdy byl předsedou Nejvyššího soudu, důvěrně blízký vztah k nyní již zesnulému JUDr. Pavlu Kučerovi, tehdy soudci jmenovaného soudu, jenž se angažoval v zájmu otce nezletilého stěžovatele 2), vystupujícího v řízení o ústavní stížnosti jako vedlejší účastník, ve věci opatrovnického sporu s oběma stěžovateli. Navrhuje vyloučení Pavla Šámala z projednání a rozhodování uvedené věci, jelikož se zřetelem k této skutečnosti lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti ve smyslu § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
2. Přípisem ze dne 11. 11. 2020 oznámil Pavel Šámal předsedovi III. senátu, že se subjektivně necítí být podjatý, předložil spis k rozhodnutí o tomto návrhu a požádal ho, aby III. senát o návrhu právní zástupkyně stěžovatelů rozhodl.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení pak představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod; dále jen "Listina"). Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu, které je zakotveno v čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.
4. Za nastíněných podmínek není možné u soudce Ústavního soudu předpokládat absenci jakýchkoli profesních vztahů, které existovaly před výkonem jeho funkce. Samotná existence takového vztahu v minulosti není proto bez dalšího způsobilá založit u osoby soudce podjatost. Při posuzování nestrannosti osoby soudce je proto vždy třeba vycházet z předpokladu, že se jedná o profesionála schopného oddělit svůj předchozí profesní život od nynější činnosti rozhodovací. Podjatost lze u soudce shledat teprve v případě, kdy je skutečně dán osobní vztah soudce k projednávané věci, účastníkům řízení či jejich zástupcům. Takový vztah u Pavla Šámala však dán nebyl a není.
5. Na základě výše uvedené argumentace proto III. senát Ústavního soudu, určený podle ustanovení § 10 Rozvrhu práce Ústavního soudu na rok 2020 pro rozhodnutí o vyloučení soudce IV. senátu, dospěl k závěru, že v daném případě neexistuje důvod podle ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Pavla Šámala z projednání a rozhodování věci sp. zn. IV. ÚS 1734/20.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. listopadu 2020
Jiří Zemánek v. r. předseda senátu