Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Luďka Adama, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 1446/2021-170, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, která Ústavnímu soudu došla dne 2. 9. 2021. Uvádí, že podává "předběžnou" ústavní stížnost z důvodu dodržení zákonné lhůty k jejímu podání, přičemž její dodržení odvozuje od skutečnosti, že rozhodnutí obdržel dne 14. 7. 2021.
Předtím, než Ústavní soud přistoupil k posouzení ústavní stížnosti, zkoumal, zda návrh splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky pro jeho projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní soud dospěl k závěru, že ústavní stížnost je nutno považovat za návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem, a proto jej odmítl.
Stěžovatel se mýlí, pokud má za to, že lhůta k podání ústavní stížnosti se počítá od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu stěžovateli. Rozhodné je totiž doručení právnímu zástupci stěžovatele a nikoli samotnému stěžovateli (§ 50b odst. 2 o. s. ř.). Ústavní soud pak zjistil, že právní zástupce stěžovatele (§ 25 odst. 1 ve spojení s § 241 odst. 1 o. s. ř.) Mgr. Petr Svítek převzal napadené rozhodnutí dne 22. 6. 2021, takže lhůta k podání ústavní stížnosti již před podáním stěžovatele uplynula.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání odmítl. S ohledem na důvod rozhodnutí Ústavní soud nepovažoval za nutné, resp. racionální a ekonomické vyzývat stěžovatele k odstranění vad ústavní stížnosti, včetně zajištění povinného právního zastoupení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj