Ústavní soud rozhodl o návrhu Aleny Houžvičkové, proti usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 4 Co 231/2021-398 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 19 Co 300/2018-388, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Návrh stěžovatelky na zahájení řízení nesplňuje základní zákonné požadavky na jeho projednání podle § 30 odst. 1 a § 34 odst. 1 ve spojení s § 72 odst. 2 a navazujícími ustanoveními zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), především trpí nedostatkem povinného právního zastoupení. Přestože si obligatorních požadavků navrhovatelka musí být vědoma, neboť se na Ústavní soud v minulosti opakovaně (již v desítkách případů) obracela s podáními, při jejichž projednání byla o požadavcích kladených na bezvadnou ústavní stížnost i následcích nevyhovění jim poučena, zvolila opět nekvalifikovaný postup.
Proto Ústavní soud návrh bez dalšího odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Obdobně již postupoval v řadě předchozích věcí navrhovatelky (srov. např. sp. zn. III. ÚS 2735/20, IV. ÚS 1841/20, I. ÚS 1721/21).
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. listopadu 2021
JUDr. Vladimír Sládeček, v. r. soudce zpravodaj