41. V usnesení sp. zn. III. ÚS 632/20 ze dne 24. 11. 2020 se zabýval případem, kdy se stěžovatelé jali hradit soudní poplatek poštovní poukázkou, přičemž zaměstnankyně pošty při zadávání příkazu neoddělila předčíslí a vlastní číslo bankovního účtu, pročež ani nemohla být platba na správný účet připsána. Ústavní soud podotkl, že ač lze tvrzené pochybení zaměstnankyně pošty shledat politováníhodným, stěžovatelé si mohli a měli číslo bankovního účtu, na nějž byla platba odeslána, zkontrolovat, a chybu tak mohli včas odhalit a následným problémům předejít. Řízení před Ústavním soudem pak neslouží k tomu, aby tuto běžnou životní opatrnost nahrazovalo (bod 11 citovaného usnesení). Obdobně v usneseních sp. zn. I. ÚS 2661/20 ze dne 22. 9. 2020 a sp. zn. II. ÚS 1789/20 ze dne 30. 6. 2020 dal Ústavní soud zřetelně najevo, že nedbalost či technická chyba, k níž dojde na straně banky nebo právního zástupce poplatníka, nemůže být zvláštním důvodem pro odklon od dosavadní judikatury.
42. V usneseních sp. zn. III. ÚS 1308/20 ze dne 16. 6. 2020 a sp. zn. IV. ÚS 2774/19 ze dne 11. 11. 2019 Ústavní soud řešil případy zprostředkované úhrady soudního poplatku třetí osobou (třiaosmdesátiletou matkou stěžovatele, resp. zaměstnancem banky, který zpracovával telefonický příkaz k úhradě). I zde Ústavní soud konstatoval, že bylo na stěžovateli, případně jeho právním zástupci, aby zajistil, že v dodatečně určené patnáctidenní lhůtě bude soudní poplatek uhrazen řádně. Nechal-li třetí osobu, aby za něj zaplatila soudní poplatek, aniž si ověřil, zda k jeho včasnému a řádnému zaplacení skutečně došlo, sám si způsobil naříkané důsledky, nepostupoval-li v duchu shora připomenuté zásady, že práva náležejí bdělým.
43. Z právě uvedeného je zřejmé, že navrhovatelem předložená situace se nevymyká případům v judikatuře Ústavního soudu dosud řešeným. Nadto žalobce se v navrhovatelem souzené věci dopustil pochybení hned dvakrát. Po zjištění, že k úhradě soudního poplatku napoprvé nedošlo, postupoval stejným způsobem jako poprvé, tedy pokusil se znovu vyplnit poštovní poukázku typu A, přičemž se znovu dopustil stejné chyby. Z vyjádření navrhovatele ani ze spisového materiálu přitom nevyplývá, že by se žalobce po druhé výzvě k zaplacení soudního poplatku snažil zjistit, co bylo příčinou neúspěchu první platby. Tím spíše jsou na jeho případ použitelné a přenositelné úvahy vyjádřené v rozhodnutích citovaných v předchozích odstavcích. Jejich stěžejní poselství spočívá v tom, že každý poplatník nese vlastní odpovědnost za to, že se soudní poplatek dostane do dispozice soudu řádně a včas, bez ohledu na to, jaký způsob k jeho úhradě zvolí.
44. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soud dospěl k závěru, že napadená právní úprava § 9 odst. 1 věty poslední zákona o soudních poplatcích je v souladu s ústavním pořádkem, pročež návrh na její zrušení podle § 70 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zamítl.