35. Namítá-li pak stěžovatelka, že se krajský soud vyjádřil k aspektu, který mu ona k vyjádření nepředkládala, pak stěžovatelka zjevně nesprávně interpretuje roli soudů při právním posouzení věci, při němž - na rozdíl od zamlčeného předpokladu této stěžovatelčiny námitky - nejsou zásadně vázány rozsahem předložených námitek. V souladu se zásadou iura novit curia je soud povinen aplikovat správně pozitivní právo na daný skutkový stav v potřebném rozsahu, nestanoví-li zákon jinak (např. prostřednictvím institutu tzv. hmotněprávních námitek). Stěžovatelka se tak mýlí, domnívá-li se, že krajský soud nebyl oprávněn učinit si vlastní právní názor na to, zda samotnými kroky vedoucími k přeměně dlužnice mohl být založen úmysl vedlejších účastníků, či nikoliv, a že při tom nebyl oprávněn učinit právní úvahy, které mu ona výslovně nepředložila.
V. Závěr
36. Ústavní soud po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti a jejích příloh neshledal v napadených rozhodnutích ani v postupu předcházejícím jejich vydání nic, co by v mezích stěžovatelčiných námitek svědčilo o porušení některého z jejích ústavně zaručených základních práv či svobod. Žádné takové flagrantní porušení neshledal Ústavní soud ani sua sponte. Ze všech shora uvedených důvodů Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. června 2022
Vojtěch Šimíček v. r. předseda senátu