Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského, soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaje), Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Ministerstva vnitra na zrušení obecně závazné vyhlášky obce Přišimasy č. 1/2019 ze dne 4. 12. 2019, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace, za účasti obce Přišimasy, se sídlem Jana Čermáka 80, Přišimasy, zastoupené Mgr. Robinem Mlynářem advokátem se sídlem Teplého 2786, Pardubice, jako účastníka řízení, takto:
Obecně závazná vyhláška obce Přišimasy č. 1/2019 ze dne 4. 12. 2019, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodnění
I Vymezení věci
1. Návrhem podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 64 odst. 2 písm. g) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se Ministerstvo vnitra (dále též "navrhovatel") domáhá, aby Ústavní soud zrušil obecně závaznou vyhlášku obce Přišimasy č. 1/2019, o místním poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace (dále jen "napadená vyhláška").
2. Napadená vyhláška byla dne 4. 12. 2019 schválena zastupitelstvem obce Přišimasy a dne 11. 12. 2019 vyvěšena na úřední desce Obecního úřadu Přišimasy, odkud byla dne 27. 12. 2019 sejmuta. Napadená vyhláška nabyla účinnosti dne 1. 1. 2020 (čl. 11 napadené vyhlášky).
3. Podání návrhu na zrušení napadené vyhlášky předcházelo řízení podle § 124 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), které dne 14. 1. 2021 vyústilo ve vydání rozhodnutí č. j. MV-174392-16/ODK-2020, jímž Ministerstvo vnitra účinnost napadené vyhlášky pozastavilo. Toto rozhodnutí Ministerstva vnitra bylo dne 24. 1. 2021 doručeno obci, která proti němu podala rozklad. Ministr vnitra rozklad obce Přišimasy zamítl rozhodnutím ze dne 6. 5. 2021 č. j. MV-40003-3/SO-2021, které nabylo právní moci dne 10. 5. 2021.
II Argumentace navrhovatele
4. V návrhu Ministerstvo vnitra uvádí, že napadená vyhláška byla vydána k tomu příslušným orgánem obce Přišimasy (dále jen "obec") za dodržení zákonného postupu. Vyhláška je však podle jeho názoru v rozporu s § 35 odst. 3 písm. a) obecního zřízení ve spojení s § 10c odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích (dále jen "zákon o místních poplatcích"), čl. 1 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy a čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), neboť nebyla vydána v roce, kdy nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu obcí vybudované kanalizace. Podle Ministerstva vnitra byla tedy napadená vyhláška vydána opožděně. V souladu s § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích měla být vydána nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas pro stavbu kanalizace vybudované obcí, kterou došlo ke zhodnocení stavebního pozemku.
5. Ministerstvo vnitra uvádí, že napadená vyhláška byla vydána v roce 2019, přičemž z podkladů, které má k dispozici, vyplývá, že kolaudačním souhlasem, který nabyl právní účinky v roce 2019 a jenž byl Ministerstvu vnitra obcí zaslán, ke zhodnocení předmětných pozemků možností jejich připojení na stavbu kanalizace nedošlo. Kolaudační souhlas z roku 2019 byl vydán "pouze" pro technologickou část čistírny odpadních vod (dále též jen "čistírna vod") a čerpací stanice, které fungovaly po dva roky v režimu zkušebního provozu. Již v roce 2017 však byl vydán kolaudační souhlas pro stavbu kanalizačního řadu, v důsledku čehož se mohly na tento kanalizační řad, v souladu se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, napojovat případní odběratelé a započít na základě uzavřených smluv o odvádění odpadních vod s vypouštěním odpadních vod do kanalizace. Ke zhodnocení předmětných stavebních pozemků proto podle Ministerstva vnitra došlo již v roce 2017 a do konce tohoto roku mělo dojít též k vydání napadené vyhlášky.
6. V rámci skutkových zjištění navrhovatel uvádí, že obec Přišimasy realizovala soubor staveb kanalizace na základě stavebního povolení Městského úřadu Český Brod ze dne 16. 3. 2011 č. j. 15775/08/ŽP/Pj, které nabylo právní moci dne 22. 4. 2011, rozhodnutí-oprava zřejmých nesprávností ze dne 5. 11. 2014, které nabylo právní moci dne 10. 12. 2014, a změny stavby před dokončením č. j. MUCB 74092/2017 ze dne 20. 11. 2017, které nabylo právní moci dne 22. 12. 2017. Podle projektové dokumentace stavby "Kanalizace splašková a ČOV" sestávala kanalizace z pěti stavebních objektů, a to SO 01-Objekt ČOV, SO 02-Čerpací stanice ČS 1, ČS 2, ČS 3, SO 03-Příjezdová komunikace, SO 04-Přípojka vodovodu, kanalizace-odpad z ČOV, SO 05-Splašková kanalizace-stoky. Dne 27. 12. 2017 vydal Městský úřad Český Brod kolaudační souhlas k užívání stavby "splašková kanalizace a ČOV Přišimasy" č. j. MUCB 82434/2017, který nabyl právní moci dne 19. 1. 2018. Téhož dne vydal Městský úřad Český Brod rozhodnutí č. j. MUCB 82484/2017, kterým povolil zkušební provoz předmětné stavby (nabylo právní moci dne 19. 1. 2018). Zkušební provoz byl Městským úřadem Český Brod prodloužen rozhodnutím ze dne 28. 11. 2018 č. j. MUCB 76438/2018 do 30. 4. 2019 a následně rozhodnutím ze dne 15. 7. 2019 č. j. MUCB 45049/2019 do 31. 12. 2019. Dne 11. 12. 2019 vydal Městský úřad Český Brod kolaudační souhlas s užíváním stavby "technologie ČOV Přišimasy a čerpací stanice 1-3" č. j. MUCB 74163/2019, sp. zn. S-MUCB 74129/2019/OŽPZ-IS.
7. Z uvedených skutkových zjištění je podle navrhovatele zřejmé, že pro soubor staveb kanalizace, resp. pro její jednotlivé stavební objekty, existovaly dva kolaudační souhlasy, které byly vydány, resp. nabyly právních účinků, v rozdílných letech (2017 a 2019), přičemž napadená vyhláška byla vydána v roce 2019. Po kolaudaci první části souboru staveb kanalizace měli vlastníci nemovitostí možnost se na kanalizaci legálně napojit, uzavřít smlouvu o odvádění a čištění odpadních vod a započít s odváděním odpadních vod do kanalizace, čehož do konce roku 2018 využilo cca 90 % vlastníků všech nemovitostí.
III Vyjádření účastníků řízení a dalších subjektů
8. Podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu si Ústavní soud vyžádal vyjádření účastníka řízení a podle § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu vyjádření Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství.
9. Podle § 69 odst. 3 zákona o Ústavním soudu Ústavní soud vyzval Veřejného ochránce práv k vyjádření, zda vstupuje do řízení. Veřejný ochránce práv podáním ze dne 9. 8. 2021 Ústavnímu soudu sdělil, že do řízení nevstupuje.
a) Obec Přišimasy
10. Obec ve vyjádření uvádí, že setrvává na svém konstantním výkladu § 10c zákona o místních poplatcích, ve znění zákona č. 170/2017 Sb., který spočívá v tom, že pojem kolaudace stavby kanalizace (jak uvádí věta druhá § 10c odst. 3), je třeba v případě budování kanalizace na etapy vykládat tak, že zásadní pro okamžik zhodnocení je kolaudace takových prvků stavby kanalizace (jako souboru staveb), které umožní poplatníkovi legální připojení a zahájení odvádění odpadních vod. Obec nesouhlasí s názorem navrhovatele, který považuje zkušební provoz části kanalizace, konkrétně čistírny vod a technologie, za dostačující pro učinění závěru, že došlo ke zhodnocení pozemku poplatníka, protože mohl stavby ve zkušebním provozu využívat. Tento výklad nemá oporu v § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích, kde se jednoznačně pracuje s pojmem kolaudace, resp. kolaudační souhlas či kolaudační rozhodnutí v textu předpisu s účinností od 1. 1. 2021, kdy novela reagovala na terminologii zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. V tomto případě nelze podle obce považovat neuvedení pojmu zkušební provoz do uvedeného ustanovení zákona o místních poplatcích za mezeru v právu, nýbrž o jasný úmysl zákonodárce, který zkušební provoz nepovažuje za institut, který by dal poplatníkovi takovou jistotu, že bude moci být připojen a zahájit užívání stavby kanalizace, aby jej spojil s okamžikem vzniku zhodnocení stavebního pozemku, který je určující pro přijetí obecně závazné vyhlášky.
11. Obec dále uvádí, že jí navrhovatel v právním posouzení ze dne 9. 1. 2020 č. j. MV-181167-3/ODK-2019 sdělil, že napadenou vyhlášku neshledal v rozporu se zákonem. Obec tak podle jejího názoru byla v dobré víře v zákonnost jím vydaného podzákonného předpisu. Obec dále nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že by neměl informaci o tom, že by mělo dojít k dřívějšímu zahájení užívání samostatně kolaudovaných prvků souboru stavby kanalizace. V čl. 3 odst. 2 napadené vyhlášky se výslovně odkazuje na rozhodnutí o zkušebním provozu ze dne 27. 12. 2017. Otázka včasnosti je přitom podle obce základní otázkou řešenou při "abstraktní" kontrole obecně závazných vyhlášek zavádějících místní poplatek podle § 10c zákona o místních poplatcích. Jestliže měl navrhovatel pochybnosti o skutkovém stavu, nic mu podle obce nebránilo vyžádat si další podklady, anebo zkrátka nevydávat žádné právní posouzení, natož pak právní posouzení se závěrem, že napadená vyhláška nebyla shledána v rozporu se zákonem.
12. Obec poukazuje na právní jistotu poplatníků. Zastupitelstvo obce již usnesením č. 108 ze dne 13. 6. 2016 deklarovalo záměr přijmout vyhlášku, kterou se stanoví poplatek za zhodnocení stavebního pozemku, jakmile bude kanalizace v obci uvedena do trvalého provozu, přičemž za trvalý provoz nelze považovat nic jiného než kolaudaci celého provozuschopného souboru či těch částí, které jsou schopné samostatného užívání. Přijetí uvedeného usnesení předcházelo schválení zákona č. 170/2017 Sb., kterým se zavedlo pravidlo, že obecně závaznou vyhlášku, kterou se zavádí předmětný poplatek, lze vydat nejpozději v kalendářním roce, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí či kolaudační souhlas. Již na počátku celého procesu zastupitelstvo rozhodlo, že napadenou vyhlášku přijme, jakmile bude kanalizace uvedena do trvalého provozu. Veřejnost a potencionální poplatníci tak podle obce nemohli být překvapeni, neboť byli na zavedení poplatku připraveni s dostatečným předstihem.
13. Obec rozporuje též některá skutková zjištění uváděná navrhovatelem. Má za to, že navrhovatel argumentuje nekonzistentně a dochází k neobjektivním skutkovým zjištěním, aby podpořil svůj předem vytvořený právní závěr, což vyplývá i z toho, že po sdělení výhrad k právnímu posouzení musel navrhovatel přistoupit "ke korekci a upřesnění své argumentace", neboť obec řadu jeho tvrzení vyvrátila.
14. Obec se dále vyjadřuje k výkladu pojmu "stavba kanalizace" v kontextu zákona o místních poplatcích. Správného výkladu podle ní nelze dosáhnout výkladem § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích a § 2 odst. 1 písm. k) bodu 2 stavebního zákona, protože § 10c byl do zákona o místních poplatcích vložen novelou provedenou zákonem o vodovodech a kanalizacích, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2002. Tedy zákonem, který obsahuje svoji vlastní definici kanalizace (zvláštní ve vztahu ke stavebnímu zákonu). Jestliže přitom obecně nějaký zákon zavádí a užívá speciální pojem, který podrobně definuje, přičemž jej zavádí formou novely do jiného zákona (o místních poplatcích), je podle obce z hlediska jednotnosti právního řádu nezbytné trvat na tom, že když jeden zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích) použije svůj vlastní pojem, který podrobně definuje (§ 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění k 1. 1. 2002), není na místě spekulovat o výkladu z pohledu jiného (pozdějšího) zákona. K tomu obec odkazuje na zásadu lex posterior generalis non derogat legi priori speciali. Jediným správným výkladem pojmu "kanalizace", který užívá § 10c odst. 1 zákona o místních poplatcích, je podle obce pojem obsažený v § 2 odst. 2 zákona o vodovodech a kanalizacích. Pro tento výklad hovoří podle obce fakt, že v době zavedení místního poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace (§ 10c) s účinností od 1. 1. 2002 nebyl účinný § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 stavebního zákona, neboť tento zákon a předmětné ustanovení - které navrhovatel považuje za "úhelný kámen" svého výkladu - nebylo ani platné (stavební zákon byl přijat dne 14. 3. 2006), natož pak účinné (nabyl účinnosti dne 1. 1. 2007).
15. Obec se ztotožňuje s konstatováním navrhovatele, že ke zhodnocení stavebního pozemku nemusí dojít kolaudací celé kanalizace, nýbrž v případě etapovitého budování či uvádění do trvalého užívání právě i té části, resp. jednotlivé stavby, ke které je možné se napojit a do níž lze legálně odvádět odpadní vody. Avšak odlišně od navrhovatele vnímá okamžik, kdy bylo možné zahájit legální odvádění odpadních vod v konkrétním případě. Podle obce nelze připustit závěr, že ke zhodnocení stavebního pozemku dojde tím, že funkčně významné stavební prvky stavby kanalizace budou spuštěny ve zkušebním provozu. Podle obce nemá takový výklad oporu v § 10c zákona o místních poplatcích a současně je v neprospěch poplatníka, neboť ten by se připojil na nezkolaudovanou stavbu ve zkušebním provozu, případně jako v tomto případě na zkolaudovanou část stokové sítě a nezkolaudovanou čistírnu vod, avšak bez jistoty, že provoz se osvědčí a bude pokračovat.
16. Kdyby podle obce převážil výklad navrhovatele, znamenalo by to, že poplatníci by byli povinni zaplatit poplatek již na základě vyhlášky přijaté do konce roku 2017, ačkoli následující roky by probíhal pouze zkušební provoz, kdy není zaručeno, že musí skončit zdárnou kolaudací. Zkušební provoz může odhalit nezpůsobilost stavby k trvalému užívání, neplnění podmínek, a tedy nutnost ukončení provozu. Poplatek by však již byl nevratně zaplacen. Z toho podle tvrzení obce vyplývá, že její výklad je ve prospěch právní jistoty poplatníků.
17. Závěrem svého vyjádření obec uvádí, že učinila vše, co jí právní řád ukládá, s vybíráním poplatku vyčkala do doby, než obdržela právní stanovisko navrhovatele, které vyznělo kategoricky tak, že napadená vyhláška je v souladu se zákonem a přesto nyní čelí návrhu na její zrušení z důvodu údajného rozporu s čl. 1 odst. 1 a čl. 104 odst. 1 a 3 Ústavy. Výklad prosazovaný navrhovatelem je podle obce výkladem formalistickým, který nereflektuje smysl a účel právní úpravy, nezohledňuje praktické situace při etapizaci výstavby, klade neopodstatněný důraz na zkušební provoz objektů kanalizace a ve výsledku přináší vysokou míru právní nejistoty pro poplatníky i obce. Obec uvádí, že převáží-li výklad prosazovaný navrhovatelem, stane se místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku rizikovým institutem, který se budou obce zdráhat využít, čímž budou tratit nejen základní samosprávné celky, nýbrž i jejich občané, a utrpí i veřejný zájem na rozvoji infrastruktury.
b) Ministerstvo financí
18. Ministerstvo financí ve svém vyjádření ze dne 20. 8. 2021 uvádí, že při určení poplatkové povinnosti je třeba vyjít z obecné právní úpravy obsažené v § 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "daňový řád"). Rozhodnou právní skutečností pro vznik poplatkové povinnosti je v posuzované věci okamžik zhodnocení stavebního pozemku. V případě, kdy je stavba rozdělena do několika etap, přičemž jednotlivé etapy jsou zakončeny vydáním kolaudačního rozhodnutí (příp. kolaudačního souhlasu), musí obec v souvislosti se vznikem poplatkové povinnosti pro účely zavedení místního poplatku vždy přezkoumat, zda v době dokončení příslušné etapy stavby je dána možnost připojení stavebních pozemků na stavbu kanalizace, a tedy došlo k jejich zhodnocení, byť by šlo pouze o některé stavební pozemky v jejím katastrálním území. Dojde-li k závěru, že připojení možné je, pak platí, že je povinna postupovat v souladu s § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích, tj. do konce kalendářního roku, kdy nabylo právní moci kolaudační rozhodnutí, poplatek zavést.
19. Podle Ministerstva financí je okamžik vzniku poplatkové povinnosti zcela zásadní i z hlediska určení, kdy se vlastník pozemku dostává do postavení poplatníka. Podle § 20 daňového řádu se osoba stává poplatníkem v okamžiku, kdy naplní znaky poplatníka a takto ji označí zákon. Zákon o místních poplatcích v případě poplatku za zhodnocení stavebního pozemku jako poplatníka definuje osobu, která vlastní stavební pozemek, zhodnocený způsobem uvedeným v § 10c zákona o místních poplatcích. Okruh poplatníků, kteří budou dotčeni poplatkovou povinností v případě, kdy obec obecně závaznou vyhláškou poplatek zavede, je tak určen již právní mocí kolaudačního rozhodnutí.
20. Obec má podle Ministerstva financí striktně definovanou lhůtu, ve které je oprávněna poplatek zavést. K zavedení lhůty zákonodárce přistoupil s účinností od 1. 7. 2017 z důvodu posílení právní jistoty vlastníků zhodnocených stavebních pozemků v souladu s principem předvídatelnosti ukládání daňových povinností jednotlivým subjektům. Podle Ministerstva financí není v případě etapovité výstavby na úvaze obce, ve které fázi stavby poplatek obecně závaznou vyhláškou stanoví. Ze zákona o místních poplatcích ani nevyplývá, že je-li soubor staveb kanalizace kolaudován postupně, má být obecně závazná vyhláška vydána teprve po kolaudaci poslední etapy výstavby. Nelze tak přisvědčit argumentaci obce, že bez kolaudace čistírny vod, resp. kanalizace jako celku, nemohla vydat obecně závaznou vyhlášku.
21. Ministerstvo financí závěrem uvádí, že jelikož obec již v roce 2017 vyzývala občany k připojení ke splaškové kanalizaci, která fakticky fungovala a ve zkušebním provozu sloužila k odvádění odpadních vod, požadavek možnosti připojení na stavbu kanalizace byl již v této době splněn. Obec tak byla povinna obecně závaznou vyhláškou poplatek zavést do konce kalendářního roku, v němž byla zkolaudována ta část souboru staveb, která vlastníkům stavebních pozemků umožnila připojení a zhodnocení jejich pozemků. Jestliže tak obec neučinila, nemohla tento nedostatek napravit v následujících letech, kdy došlo ke kolaudaci další etapy stavby, která již nijak nesouvisela se zhodnocením stavebních pozemků. Postupem obce, která vydala napadenou vyhlášku až v roce 2019, došlo podle názoru Ministerstva financí rovněž k porušení výše popsaného ústavního principu předvídatelnosti ukládání daňových povinností jednotlivcům.
c) Ministerstvo zemědělství
22. Ministerstvo zemědělství ve vyjádření ze dne 11. 8. 2021 uvádí, že výstavba kanalizace a čistírny vod v obci Přišimasy byla spolufinancována z dotačního programu Ministerstva zemědělství č. 129250 "Výstavba a technická obnova vodovodů a úprava vod" s tím, že náklady stavební a technologické části činily 71,229 mil. Kč. Podle pravidel k předmětnému dotačnímu programu byla mimo jiné stanovena podmínka, že po realizaci akce budou splněny ukazatele jakosti vypouštěné vyčištěné vody stanovené příslušným vodoprávním úřadem a bude zajištěno napojení minimálně 50 % obyvatel obce.
23. Ministerstvo zemědělství dodává, že poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace byl do zákona o místních poplatcích doplněn zákonem o vodovodech a kanalizacích s ohledem na skutečnost, že připojení na kanalizaci nesmí být podmiňováno vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Podle Ministerstva zemědělství lze usuzovat, že platí-li tento poplatek podle § 10c zákona o místních poplatcích vlastník stavebního pozemku zhodnoceného možností připojení na obcí vybudovanou stavbu kanalizace po nabytí účinnosti zákona o vodovodech a kanalizacích, jde o stavbu kanalizace definovanou zákonem o vodovodech a kanalizacích. Pro připojení na kanalizaci pro veřejnou potřebu a uzavření smlouvy o odvádění a čištění odpadních vod je podle Ministerstva zemědělství podstatný fakt, zda je tato kanalizace řádně zkolaudována a zda je na předmětnou kanalizaci vydáno rozhodnutí o povolení k provozování. K tomu Ministerstvo zemědělství dodává, že z hlediska vzniku práv a povinností má rozhodnutí o povolení k provozování zásadní význam a do nabytí jeho právní moci není vlastník kanalizace, resp. provozovatel, oprávněn kanalizaci provozovat a tedy odvádět odpadní vody.
24. Ústavní soud nepovažoval za nutné zasílat obdržená vyjádření navrhovateli k replice, neboť neobsahovala žádné závažné skutečnosti nebo argumentaci, která by měla relevantní vliv na posouzení věci.
IV Ústní jednání
25. Ústavní soud podle ustanovení § 44 zákona o Ústavním soudu uvážil, že ve věci není potřeba konat ústní jednání, neboť by nijak nepřispělo k dalšímu, resp. hlubšímu objasnění věci, než jak se s ní seznámil z písemných úkonů navrhovatele a dalšího účastníka řízení. Nenařízení ústního jednání odůvodňuje i skutečnost, že Ústavní soud nepovažoval za potřebné provádět dokazování.
V Text napadené vyhlášky
26. Napadená vyhláška, včetně poznámek pod čarou č. 1 až 10, zní takto:
"Část první Základní ustanovení Čl. 1
Obec Přišimasy touto vyhláškou zavádí místní poplatek za zhodnocení stavebního pozemku1 možností jeho připojení na stavbu kanalizace vybudovanou obcí Přišimasy v obci Přišimasy (dále jen "poplatek") Čl. 2 Pro obec Přišimasy vykonává řízení o poplatku Obecní úřad Přišimasy (dále jen "správce poplatku")2, při kterém postupuje dle platné legislativy3. Část druhá Předmět poplatku Čl. 3
(1) Předmětem poplatku je zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na obcí vybudovanou stavbu kanalizace. Možností připojení na kanalizaci se rozumí, že technicky a právně je možné předmětný pozemek trvale na kanalizaci připojit, uzavřít smlouvu o odvádění odpadních vod a začít odpadní vody vypouštět. (2) Poplatek platí vlastník stavebního pozemku4 na území obce Přišimasy, který je zhodnocen možností připojení na stavbu kanalizace v obci Přišimasy (dále jen "kanalizace"), na který bylo vydáno rozhodnutí o zkušebním provozu Odborem životního prostředí - vodoprávním úřadem Městského úřadu Český Brod pod č. j. MUCB 82484/2017 ze dne 27. 12. 2017 a vydáno rozhodnutí o uvedení do trvalého provozu nebo obdobná listina v roce 2019. (3) Dnem zhodnocení pozemku je den nabytí účinnosti kolaudačního souhlasu stavby uvedené v odst. 2. Čl. 4
Má-li k stavebnímu pozemku vlastnické právo více subjektů, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně5. Část třetí Výpočet poplatku Čl. 5
(1) Poplatek za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu kanalizace je dán jako součin výměry stavebního pozemku a sazby poplatku za m2 pozemku v Kč/m2 (čl. 6) v závislosti na účelu zástavby (účel zástavby pozemků tvořících jednotný funkční celek je dán účelem hlavní stavby na těchto pozemcích tak, jak je uveden v platném kolaudačním souhlasu nebo obdobné listině této stavby). Poplatek za všechny stavební pozemky tvořící jednotný funkční celek3 se stanovuje jako součet poplatků za jednotlivé pozemky nebo jejich části. (2) Jestliže poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s účelem hlavní stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, v které je přihlášena alespoň jedna fyzická osoba v době od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2018, možností připojení na stavbu kanalizace přesáhne částku 30 000,- Kč, vyměří se poplatek ve výši 30 000,- Kč. (3) Jestliže poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s účelem hlavní stavby pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, v které není přihlášena alespoň jedna fyzická osoba od 1. 7. 2016 a zároveň stavba byla zkolaudována před 31. 12. 2018, možností připojení na stavbu kanalizace přesáhne částku 60 000,- Kč, vyměří se poplatek ve výši 60 000,- Kč. (4) Jestliže poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s účelem hlavní stavby jiným než pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, jehož poplatník má sídlo na území obce Přišimasy od 1. 7. 2016 a zároveň stavba byla zkolaudována před 31. 12. 2018, možností připojení na stavbu kanalizace přesáhne částku 50 000,- Kč, vyměří se poplatek ve výši 50 000,- Kč. (5) Jestliže poplatek za zhodnocení stavebního pozemku s účelem hlavní stavby jiným než pro bydlení nebo rodinnou rekreaci, jehož poplatník nemá sídlo na území obce Přišimasy od 1. 7. 2016 a zároveň stavba byla zkolaudována před 31. 12. 2018, možností připojení na stavbu kanalizace přesáhne částku 100 000,- Kč, vyměří se poplatek ve výši 100 000,- Kč. (6) Pro určení výměr pozemků je rozhodující stav uvedený v katastru nemovitostí. V případě, že stavebním pozemkem je jen část pozemku evidovaného v katastru nemovitostí, výměra se určí z katastrální mapy. (7) Výše poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
čl. 6 Sazba poplatku za m2 pozemku je uvedena v tabulce č. 1
Tabulka č. 1 Sazba poplatku v Kč/m2
Účel stavby Kanalizace v Kč/m2 rezidenční (obytné) domy 97,00 pro rodinnou rekreaci 81,00 školství a zdravotnictví 53,00 obchod a administrativa 62,00 Garáže 77,00 Výroba 38,00 Sklady, doprava a spoje 43,00 inženýrské stavby 57,00 Zemědělství 29,00
Část čtvrtá Osvobození od poplatku a úlevy od poplatku Čl. 7
(1) Od poplatku je osvobozena obec Přišimasy a jí zřízené organizace. (2) Od poplatku je osvobozen poplatník, který uzavřel s obcí Přišimasy smlouvu označenou jako "Darovací smlouva na rozvoj veřejné infrastruktury obce Přišimasy" vztahující se k nemovitosti, která je hlavní stavbou na funkčním celku, který je předmětem poplatku, a v dohodnutých termínech splnil veškeré závazky pro něj ze smlouvy plynoucí. (3) Pokud poplatník uzavřel s obcí Přišimasy smlouvu označenou jako "Darovací smlouva na rozvoj veřejné infrastruktury obce Přišimasy" vztahující se k nemovitosti, která je hlavní stavbou na funkčním celku, který je předmětem poplatku, ale v dohodnutých termínech nesplnil veškeré závazky pro něj ze smlouvy plynoucí, snižuje se mu poplatek o výši prokazatelně jím poskytnutého daru na základě této smlouvy. Část pátá Ohlášení a úhrada poplatku Čl. 8 Ohlašovací povinnost
(1) Poplatník, který je od poplatku osvobozen, vznik poplatkové povinnosti správci poplatku neohlašuje. (2) Ostatní poplatníci jsou povinni ohlásit správci poplatku vznik své poplatkové povinnosti do 2 měsíců od vzniku poplatkové povinnosti. (3) V ohlášení poplatník uvede6 a) jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo název nebo obchodní firmu, obecný identifikátor, byl-li přidělen, místo pobytu nebo sídlo, místo podnikání, popřípadě další adresy pro doručování; právnická osoba uvede též osoby, které jsou jejím jménem oprávněny jednat v poplatkových věcech, b) čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, včetně poskytovatelů těchto služeb v zahraničí, užívaných v souvislosti s podnikatelskou činností, v případě, že předmět poplatku souvisí s podnikatelskou činností poplatníka, c) parcelní čísla a výměry pozemků tvořících jednotný funkční celek, které jsou předmětem poplatku, účel hlavní stavby a celkovou výši poplatku, poplatník, který je od poplatku osvobozen, uvede pouze skutečnosti prokazující osvobození dle čl. 7. (4) Poplatník, který nemá sídlo nebo bydliště na území členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, uvede kromě údajů požadovaných v odstavci 2 adresu svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování.7 (5) Dojde-li ke změně údajů či skutečností uvedených v ohlášení, je poplatník povinen tuto změnu oznámit do 15 dnů ode dne, kdy nastala.8 (6) Je-li poplatník vlastníkem více nemovitostí tvořících několik samostatných funkčních celků, které jsou předmětem poplatku, podává na každou nemovitost zvláštní ohlášení a ta je posuzována samostatně. Čl. 9 Splatnost poplatku
Poplatek je splatný správci poplatku ke dni ohlašovací povinnosti.
Část šestá Ustanovení společná a závěrečná
Čl. 10 Navýšení poplatku
(1) Nebudou-li poplatky zaplaceny včas nebo ve správné výši, správce poplatku poplatek vyměří platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem9. (2) Včas nezaplacené nebo neodvedené poplatky nebo část těchto poplatků může správce poplatku zvýšit až na trojnásobek; toto zvýšení je příslušenstvím poplatku.10 Čl. 11 Účinnost
Tato obecně závazná vyhláška nabývá účinnosti 1. 1. 2020. __________________________ 1 § 9 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku 2 § 15 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění (dále jen "zákon o místních poplatcích") 3 zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, v platném znění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, v platném znění 4 § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) v platném znění 5 § 10c odst. 1 zákona o místních poplatcích 6 § 14a odst. 2 zákona o místních poplatcích 7 § 14a odst. 3 zákona o místních poplatcích 8 § 14a odst. 4 zákona o místních poplatcích 9 § 11 odst. 1 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 10 § 11 odst. 3 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.".
VI Podmínky meritorního posouzení návrhu
27. Ústavní soud předně posuzoval, zda jsou splněny všechny zákonem stanovené procesní předpoklady k projednání návrhu podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy a § 64 odst. 2 písm. g) zákona o Ústavním soudu. Návrh zjevně splňuje veškeré procesní, formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu a obecním zřízením.
VII Meritorní přezkum návrhu a) Obecná východiska
28. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny lze daně a poplatky ukládat jen na základě zákona. Formální požadavek na založení daňové regulace zákonem spojuje Ústavní soud s materiálním požadavkem předvídatelnosti daňové povinnosti, tedy s nárokem, aby právní úprava zasahující do práv zaručených Listinou nebo Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod byla "jasným, přípustným a předvídatelným pravidlem chování, kdy k uložení daňové povinnosti došlo na základě zákona, jak vyžaduje čl. 11 odst. 5 Listiny" (nález sp. zn. Pl. ÚS 15/17, bod 54).
29. Do rozporu s požadavkem stanoveným v čl. 11 odst. 5 se může dostat i použití zákonné úpravy, tedy postup orgánů veřejné moci, které příslušné zákonné ustanovení interpretují a aplikují způsobem, který vybočuje ze zákonného podkladu stanovené daňové povinnosti. V nálezu sp. zn. IV. ÚS 29/06 Ústavní soud uvedl, že "[p]odstatou ochrany vlastnického práva v oblasti stanovení a vybírání daní a poplatků není pouze formální podřazení určité daně konkrétnímu ustanovení zákona, nýbrž tato ochrana se v materiálním právním státě (čl. 1 odst. 1 Ústavy) musí vztahovat také na případy aplikace a interpretace určitého zákonného ustanovení, jež stanoví daňovou nebo poplatkovou povinnost." Předvídatelný tedy musí být i výklad právní úpravy, neboť "legitimita změny správní praxe závisí na otázce, do jaké míry mohl adresát normy rozumně počítat s tím, že se výklad dané normy změní, a to i za nezměněných právních předpisů" (nález sp. zn. I. ÚS 629/06). Proto z maximy nullum tributum sine lege vychází i princip in dubio mitius, který je třeba v situaci zásadních výkladových pochybností zohlednit (nález sp. zn. IV. ÚS 666/02), a to jak ve vztahu k ustanovení konkrétního předpisu, tak i daňové legislativě jako celku.
30. Požadavek předvídatelnosti daňové povinnosti úzce souvisí s obecnou zásadou právního státu. Podle čl. 1 odst. 1 Ústavy je Česká republika demokratickým právním státem založeným na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Základy koncepce právního státu tvoří myšlenka vázanosti výkonu veškeré státní (veřejné) moci zákony (včetně Ústavy) a úcta k právům a svobodám každého jednotlivce. Z požadavku uznání absolutní hodnoty jednotlivce, který stojí v samotném fundamentu moderních demokracií, pak vyplývá celá orientace fungování státu a státní (veřejné) moci. Protože účel fungování státu spočívá v prvé řadě v zajištění respektu k právům a svobodám jednotlivce, musí být koncept právního státu adekvátně vykládán. "Princip právního státu vychází z priority občana před státem, a tím i z priority základních občanských a lidských práv a svobod" (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 43/93).
31. Princip předvídatelnosti práva jako podstatná náležitost právního státu neoddělitelně souvisí s principem právní jistoty a představuje nezbytný předpoklad obecné důvěry občanů v právo. Jak již v minulosti Ústavní soud několikrát konstatoval, neopomenutelnou komponentou principu právní jistoty se jeví předvídatelnost práva a legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem stanovenými požadavky (srov. nálezy sp. zn. IV. ÚS 690/01, II. ÚS 487/03 nebo II. ÚS 2070/07). Princip právní jistoty také zjevně souvisí s důvěrou občanů v právo (srov. nález sp. zn. II. ÚS 296/01), neboť "Jedním ze základních znaků a předpokladů právního státu a zároveň právní jistoty jako jednoho z jeho atributů je takové uspořádání státu, v němž každý, fyzická osoba i osoba právnická, může mít důvěru v právo" (KNAPP, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 205). Z charakteru právního státu lze dovodit i legitimní požadavek, že se každý může spolehnout na to, že mu státní moc pomůže při realizaci jeho subjektivních práv a nebude mu v jejich uplatňování bránit. Požadavek právní jistoty se pak dotýká jak tvorby práva (otázka stability práva a zákonnosti jeho tvorby), tak aplikace práva. S procesem aplikace práva princip právní jistoty souvisí také z toho důvodu, že "prvním předpokladem jistoty v oblasti aplikace práva je seznatelnost právní normy, resp. seznatelnost právního stavu a předvídatelnost právního rozhodnutí" (KNAPP, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 206). Důležitost hodnoty předvídatelnosti práva jako základní hodnoty právního řádu zdůrazňuje ve své judikatuře také Evropský soud pro lidská práva, v jehož judikatuře je jako jedno ze základních kritérií kvality práva opakovaně používána jeho předvídatelnost (srov. rozsudek velkého senátu ve věci Rekvényi proti Maďarsku ze dne 20. 5. 1999, stížnost č. 25390/94, nebo rozsudek ze dne 12. 6. 2001 ve věci Feldek proti Slovensku, stížnost č. 29032/95).
b) Obecně k přezkumu obecně závazných vyhlášek o místních poplatcích
32. Ústavní soud se ve své dosavadní rozhodovací praxi již vícekrát zabýval přezkumem obecně závazných vyhlášek vydaných na základě zákona o místních poplatcích (srov. např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 20/06, Pl. ÚS 6/09, Pl. ÚS 9/10, Pl. ÚS 12/11 nebo Pl. ÚS 7/21). Zdůraznil, že je-li obec oprávněna vydávat obecně závazné vyhlášky ve věci stanovení místních poplatků, nemůže tím měnit zákonnou úpravu, resp. zavádět na svém území úpravu jinou, než jakou stanoví zákon (nález sp. zn. Pl. ÚS 12/11). V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/09 uvedl, že důvodem pro zrušení části obecně závazné vyhlášky byla skutečnost, že obec může upravit pouze hmotněprávní podmínky pro výběr místních poplatků. V procesních otázkách se musí řídit zákonem o místních poplatcích a subsidiárně zákonem o správě daní a poplatků.
33. V nálezu sp. zn. Pl. ÚS 20/06 Ústavní soud dovodil, že "uložení povinnosti poplatníku poplatku za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace podle čl. 31 odst. 1 vyhlášky nerespektuje tu skutečnost, že z ustanovení § 10c zákona o místních poplatcích vyplývá, že kolaudační rozhodnutí zmíněné v § 10c odst. 3 zákona o místních poplatcích se vztahuje ke stavbě, jejímž stavebníkem byla obec, proto předložení kopie kolaudačního rozhodnutí a geometrického zaměření stavby ze strany poplatníka nemůže ze samé podstaty věci přicházet v úvahu. Pokud tedy obec Boží Dar předepsala takové povinnosti, jež jsou obsaženy mj. v čl. 31 odst. 1 vyhlášky, učinila tak bez potřebného zákonného základu, čímž nepřípustně rozšířila své oprávnění ukládat povinnosti na základě zákona a v jeho mezích a při zachování základních práv a svobod. Tím došlo k porušení čl. 2 odst. 4 a čl. 104 odst. 3 Ústavy a čl. 2 odst. 3 a čl. 4 odst. 1 Listiny."
c) Přezkum napadené obecně závazné vyhlášky
34. Podle svých ustálených postupů volí Ústavní soud k posouzení souladu napadených obecně závazných vyhlášek (resp. jejich jednotlivých ustanovení) s ústavním pořádkem a se zákonem v intencích zákona o Ústavním soudu (§ 68 odst. 2) zpravidla test čtyř kroků (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 63/04 a řadu dalších). V souladu s tímto testem zkoumá, zda zastupitelstvo obce mělo pravomoc vydat obecně závaznou vyhlášku, jejíž součástí jsou napadená ustanovení (1. krok testu), zda se při vydávání napadených ustanovení obecně závazné vyhlášky obec nepohybovala mimo zákonem vymezenou věcnou působnost, tj. zda nejednala ultra vires (2. krok testu), zda při jejím vydání nezneužila zákonem svěřenou působnost (3. krok testu) a zda přijetím napadených ustanovení nejednala zjevně nerozumně (4. krok testu).