42. Ústavní soud současně zohledňuje, že přítomnost otce u porodu má zásadní význam jak pro matku, která má v těchto náročných okamžicích někoho, kdo ji podporuje a koho může "držet za ruku" [srov. shora cit. nález IV. ÚS 3035/15, bod 22; jak navíc potvrdil Evropský soud pro lidská práva, okolnosti porodu nesporně tvoří součást soukromého života matky (srov. rozsudek ve věci Ternovszky proti Maďarsku ze dne 14. 12. 2010, č. stížnosti 67545/09, bod 22), do jejíž výsostné dispoziční sféry tudíž patří i rozhodnutí, kdo jí bude v průběhu porodu nablízku, což ostatně vedle vnitrostátní právní úpravy obsažené v § 28 odst. 3 písm. e) bod 3 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů zdůrazňují i na mezinárodní úrovni přijatá doporučení Světové zdravotnické organizace], tak pro samotné dítě, které např. může v případě komplikovaného porodu a únavy matky těžit z přímého kontaktu s otcem (tzv. bonding, který je zařazen mezi doporučené postupy České neonatologické společnosti).

43. Lze tedy shrnout, že zakázal-li stát prostřednictvím předmětného mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví přítomnost otců u porodu, nesporně tím "vpustil do hry" základní práva. S odkazem na shora citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 414/2023 tedy platí, že vydáním tohoto mimořádného opatření byla dotčena práva stěžovatelů.

44. Otázkou ovšem zůstává, zda lze uvedené omezení či dotčení základních práv, k němuž došlo prostřednictvím předmětného mimořádného opatření, považovat za nepřípustné, tj. neústavní a v konečném důsledku tedy i nezákonné. Při nalézání odpovědi na tuto otázku budou obecné soudy povinny především posoudit, zda mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 27. 3. 2020, jímž byl poskytovatelům zdravotních služeb s účinností od 28. 3. 2020 nařízen plošný zákaz umožnění přítomnosti třetích osob při porodu ve zdravotnickém zařízení, s výjimkou porodu v případě rodiček, které jsou cizinkami a potřebují tlumočení, mají závažné duševní onemocnění, jsou neslyšící, nevidomé nebo mají jiné závažné zdravotní postižení, jakož i s výjimkou případů, kdy se očekává porod mrtvého plodu, dostálo shora předestřeným požadavkům plynoucím z testu proporcionality.

VI. Závěr

45. Ústavní soud uzavřel, že obecné soudy v napadených rozhodnutích zjevně přehlížely skutečnosti nasvědčující splnění podmínek odpovědnosti státu za škodu v materiálním slova smyslu a současně interpretovaly zákon č. 82/1998 Sb. způsobem, jenž přiznání náhrady škody fakticky vylučuje, čímž postupovaly v rozporu s čl. 36 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny. Z uvedených důvodů Ústavní soud napadená rozhodnutí zrušil podle ustanovení § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

46. Úkolem obvodního soudu bude posoudit daný případ znovu, přičemž je vázán shora vysloveným právním názorem Ústavního soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat (§ 54 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 22. května 2023

Jiří Zemánek v. r. předseda senátu

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.

Štěpán Paulík, Czech Constitutional Court decisions dataset, CC BY 4.0.