38. Nezletilý byl v době, kdy probíhalo odvolací řízení, ve věku jedenácti let a byl již dostatečně rozumově a emocionálně vyspělý na to, aby mohl vyjádřit svůj názor (či přání), který by byl pro rozhodnutí městského soudu relevantní. Byl rovněž schopen vyjádřit svůj názor k položeným otázkám, když v Německu již s rodiči žil, tamní prostřední tedy zná a německý jazyk ovládá. Navíc nezletilý s přibývajícím věkem a s narůstající rozumovou a emocionální vyspělostí by byl jistě schopen v odvolacím řízení svůj názor formulovat ještě zřetelněji a přesvědčivěji. Zjistil-li tedy městský soud rozpory v provedeném dokazování, měl zjištěný skutkový stav v odvolacím řízení doplnit o aktuální názor nezletilého, nebyl-li dosavadní názor vyslovený nezletilým jednoznačný a konzistentní. Takto zjištěný názor měl vyhodnotit v kontextu s ostatními vyjádřeními nezletilého, jakož i v kontextu s ostatními skutkovými zjištěnými a pro rozhodnutí významnými skutečnostmi, a v odůvodnění svého rozhodnutí se s nimi podrobně vypořádat. Obvodnímu soudu je pak nutno vytknout, že ani tento soud se s rozpory ve vyjádřeních nezletilého v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádal, když názor, že "chce být u táty", nezletilý vyslovil již v řízení před obvodním soudem (srov. úřední záznam ze dne 9. 1. 2023). V souladu s výše uvedenou judikaturou Ústavního soudu nehodlá-li soud k jednoznačně formulovanému názoru dítěte přihlédnout, je třeba, aby i v tomto směru své závěry patřičně odůvodnil.
39. V předmětné věci v souvislosti se zaslaným vyjádřením k ústavní stížnosti předložil opatrovník nezletilých Ústavnímu soudu záznam rozhovoru psychologa Mgr. Ondřeje Boušy s nezletilým, který se uskutečnil dne 17. 6. 2024. Ze záznamu pohovoru vypracovaného dne 18. 6. 2024 vyplývá, že nezletilému byla dána možnost sdělit, jak se nyní má a hlavně, jak se vídá s otcem. Nezletilý uvedl, že je s tátou jeden víkend za čtrnáct dní. Podle něj je to málo, hodně rychle to uteče. Někdy jsou v České republice, někdy jedou do Německa, cesta trvá přes čtyři hodiny. Čas strávený s otcem hodnotí pozitivně, má rád, když jedou na kole nebo na výlety a hrají si spolu. U nezletilého nadále platí, že by chtěl být u táty. Uvedl: "U mámy není nic špatného, ale tak to prostě mám." Aktuální situaci popisuje jako "už jsem si zvyknul, ale chtěl bych být u táty".
40. Výše uvedené vyjádření nezletilého potvrzuje, že posledně vyslovený názor nezletilého, že "chce být u táty", není ojedinělý, ale jeví se nyní již jako delší dobu trvající a konzistentní, a proto bylo namístě, aby městský soud změnu názoru nezletilého neignoroval a při svém rozhodování k ní přihlédl, nezletilého v odvolacím řízení znovu vyslechl a zjistil aktuální názor nezletilého a následně všechny zjištěné skutečnosti ve svém rozhodnutí pečlivě vyhodnotil. S přibývajícím věkem nezletilého a s jeho narůstající rozumovou a emocionální vyspělostí je přitom jeho přání pro výsledný nejlepší zájem čím dál více určující. Protože ani obvodní soud se s vysloveným přáním nezletilého, že "chce být u táty", v odůvodnění svého rozhodnutí nevypořádal, přistoupil Ústavní soud ke zrušení nejen rozsudku městského soudu, ale i prvostupňového rozhodnutí, a to v níže vymezeném rozsahu.
VI.
Závěr
41. Výše popsaným postupem, kdy obecné soudy při svém rozhodování o výchově nezletilého řádně nezjistily, resp. nevyhodnotily aktuální názor nezletilého, neodstranily tak rozpory v provedeném dokazování, a v důsledku toho nedostatečně zjistily skutkový stav věci, porušily právo stěžovatele na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny a na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny, jakož i čl. 3 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 Úmluvy. Proto Ústavní soud ústavní stížnosti podle § 82 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu vyhověl a podle § 82 odst. 3 písm. a) téhož zákona rozsudek městského soudu ve výroku I. v části, ve které byl potvrzen rozsudek obvodního soudu ve výroku III. o svěření nezletilého do péče matky, ve výroku IV. o styku otce s nezletilým a ve výroku VI. o nákladech řízení, a dále rozsudek obvodního soudu ve výrocích III., IV., V., VI. a VII. zrušil.
42. Ústavní stížnost proti výrokům I. a II. rozsudku obvodního soudu, jakož i proti výroku I. rozsudku městského soudu v části, ve které byl potvrzen rozsudek obvodního soudu ve výroku II. o styku matky s nezletilou, shledal Ústavní soud jako nepřípustnou, když stěžovatel výroky I. a II. rozsudku obvodního soudu nenapadl odvoláním a nevyčerpal tak všechny prostředky k ochraně svého práva. Ve vztahu k těmto výrokům rozsudků obecných soudů týkajícím se péče o nezletilou a styku matky s nezletilou ostatně stěžovatel v ústavní stížnosti ani žádné námitky neuplatnil. Proto Ústavní soud ústavní stížnost v této části podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný. Ve vztahu k výroku II. rozsudku městského soudu stěžovatel žádné námitky neuplatnil, a proto Ústavní soud ústavní stížnost v této části posoudil jako zjevně neopodstatněnou a podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ji odmítl.
43. Úkolem obvodního soudu tak v dalším řízení bude posoudit předmětnou věc znovu, přičemž obvodní soud je při svém dalším rozhodování vázán právním názorem Ústavního soudu v tom směru, že při rozhodování o návrhu na změnu péče o nezletilého bude povinen zohlednit výše uvedená ústavněprávní kritéria, a to ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu.
44. Obvodní soud v novém řízení především zjistí aktuální názor nezletilého. Relevanci přání nezletilého řádně vyhodnotí, a to v kontextu dalších významných okolností, a na základě dostatečně zjištěného skutkového stavu procesně bezvadným způsobem rozhodne o způsobu péče rodičů o nezletilého tak, aby odpovídal především zájmům, přání a potřebám nezletilého. Své rozhodnutí obvodní soud rovněž dostatečně a přezkoumatelně odůvodní, a to ve smyslu shora podrobně uvedené judikatury Ústavního soudu. V případě, že bude soud uvažovat o svěření nezletilého do péče otce, pečlivě zváží a vyhodnotí rovněž zda, a případně kdy, by byl přestup nezletilého na školu v Německu nejvhodnější. Ústavní soud přitom zdůrazňuje, že tímto nálezem nevyjadřuje názor (ať již výslovně či implicitně) do čí péče by měl být nezletilý svěřen, tedy zda do výlučné péče matky či do péče otce.
45. Ústavní soud o ústavní stížnosti rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, neboť dospěl k závěru, že od něho nelze očekávat další objasnění věci (§ 44 zákona o Ústavním soudu).
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.
V Brně dne 7. srpna 2024
Jan Svatoň v. r.
předseda senátu