48. Jelikož došlo k porušení čl. 36 odst. 1, čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1 Listiny, Ústavní soud ústavní stížnosti stěžovatele vyhověl a část výroku I, konkrétně stanovení výživného zpětně od 1. 9. 2019 do 28. 2. 2022 pro každého z nezletilých, a výrok II rozsudku krajského soudu podle § 82 odst. 3 písm. a) zákona o Ústavním soudu zrušil. Pro akcesorickou povahu rovněž zrušil nákladový výrok IV.

49. Ústavní stížnost proti rozsudku okresního soudu Ústavní soud odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu (sub 7). Ve vztahu k části výroku rozsudku krajského soudu stanovující výživné ode dne 1. 3. 2022 Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

50. V dalším řízení bude úkolem krajského soudu, aby v intencích tohoto nálezu znovu rozhodl. Ústavní soud nepředjímá rozhodnutí o tom, zda ve vztahu k minulému období bude stěžovateli výživné nějak zvýšeno či nikoli. Klade nicméně důraz na to, aby v navazujícím řízení soud řádně zjistil skutkový stav, zohlednil všechny skutkové okolnosti, k nimž dosud vadně nepřihlédl, a vyvaroval se skutkově nepodložených závěrů.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 24. ledna 2024

Josef Fiala v. r.

předseda senátu

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.