38. Na základě výše uvedeného Ústavní soud konstatuje, že napadená rozhodnutí obecných soudů jsou ústavně konformní, věcně udržitelná a nepředstavují exces vybočující z očekávatelných standardů rozhodování. Soudy se s námitkami stěžovatele řádně vypořádaly, byť vrchní soud v některých aspektech úsporněji s odkazem na podrobné odůvodnění krajského soudu. Skutková zjištění mají oporu v provedených důkazech, zejména v důvěryhodné výpovědi spoluobžalovaného, která je podpořena výpověďmi dalších svědků a listinnými důkazy. Právní posouzení skutku jako zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. i) trestního zákoníku je ústavně konformní, neboť obecné soudy řádně odůvodnily, že byly naplněny všechny znaky skutkové podstaty včetně subjektivní stránky v podobě nepřímého úmyslu. Stěžovatel a spoluobžalovaný si museli být vědomi toho, že kombinace fyzického a psychického násilí, uvěznění v nevyhovujících podmínkách, nedostatek potravy a tekutin a další trýznivé praktiky mohou vést ke smrti poškozeného, a s tímto následkem byli srozuměni, když v jednání pokračovali a nepřivolali pomoc. Navrhované důkazy obecné soudy odmítly jako nadbytečné, neboť otázky, k nimž měly směřovat, byly přesvědčivě vyřešeny na podkladě jiných důkazních prostředků. Rozhodnutí obecných soudů tak představují výsledek řádného procesu respektujícího práva stěžovatele a nijak nevybočují z mezí ústavnosti.
39. Ústavní soud připomíná, že je zejména povinen zkoumat, zda bylo řízení jako celek řádně vedené. Jak bylo konstatováno, v posuzované věci dospěl k závěru, že tomu tak bylo, neboť v postupu obecných soudů neshledal pochybení, jež by byla, byť ve svém souhrnu, způsobilá změnit výsledek trestního řízení vedeného proti stěžovateli. Komplex provedených důkazů, posuzovaných ve všech souvislostech, umožnil v tomto konkrétním případě dospět k přesvědčivému závěru o vině. Vina byla prokázána na základě provedených důkazů, které byly dostatečně podrobně popsány a jejich hodnocení nevykazuje znaky libovůle, má vnitřní logiku, vychází ze vzájemných souvislostí a je založeno na rozumných úvahách s vysokou mírou přesvědčivosti. Ústavněprávní exces nelze shledat ani v navazujícím právním hodnocení zjištěného skutkového stavu.
40. Ústavní soud ze shora uvedených důvodů nezjistil namítané porušení základních práv stěžovatele, proto dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. října 2025
Zdeněk Kühn v. r.
předseda senátu