6. Škody tím způsobené ale budou značné. Nově stanovisko vylučuje „průchodnost“ obou typů ústavní stížnosti a staví výklad zákona dichotomicky: buď je podána ústavní stížnost obecná, anebo ústavní stížnost komunální. Stanovisko sice v obecné rovině popisuje rozdíly mezi obecnou a komunální ústavní stížností. Přesto však na rozhraní obou typů bude rozsáhlá šedá zóna, kdy určení, o jaký typ ústavní stížnosti půjde, bude výsledkem komplexního výkladu ústavní stížnosti (to platí především o ústavní stížnosti podávané tam, kde obec či kraj vystupují nevrchnostensky, ale i v některých situacích, kdy původně obec či kraj sice vystupovaly vrchnostensky, samy se pak ale staly předmětem vrchnostenského rozhodování nějakého jiného správního orgánu; k tomu v kontextu středoevropské správní justice detailně usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 2. 2020 čj. 8 Afs 128/2018-46, body 31 násl. – jen příklady státních orgánů tam uváděné zaměňme za orgány samosprávy).

7. Dosavadní judikatura umožňovala prostupnost obou typů ústavní stížnosti (viz bod 19 stanoviska a tam cit. pasáž nálezu sp. zn. I. ÚS 178/15), což nynější stanovisko z doktrinálních důvodů vylučuje. V kombinaci s námi kritizovanou podmínkou to ztěžuje přístup k Ústavnímu soudu. O jaký typ ústavní stížnosti (obecná či komunální) půjde, Ústavní soud zjistí často až po dlouhých a komplexních úvahách. Po obci či kraji ale chceme, aby předem naprosto přesně odhadly, zda podávají ústavní stížnost obecnou či komunální. Podávají-li ústavní stížnost komunální, musí o tom rozhodnout v dvouměsíční lhůtě pro podání ústavní stížnosti zastupitelstvo, a pokud podala komunální ústavní stížnost (nesprávně) obec (resp. kraj), musí si její podání nechat v téže lhůtě schválit zastupitelstvem. Opakujeme, že určení, zda půjde o ústavní stížnost komunální či obecnou, bude nezřídka náročné a komplikované. Přesné rozlišení obou typů ústavních stížností se může jevit jako jednoduché jen v pasážích tohoto stanoviska, nikoli v realitě právní praxe.

8. Popsaný přístup se nám bohužel jeví jako přesně ten typ přepjatého formalismu, proti kterému Ústavní soud od samého počátku své existence bojoval.

9. Správná a ústavně souladná formulace druhé věty právní věty II tak měla znít takto: Podmínkou posouzení takové stížnosti je, že zastupitelstvo v soudem stanovené lhůtě doložilo vůli komunální ústavní stížnost podat.

V Brně dne 17. prosince 2025

Zdeněk Kühn

Pavel Šámal

Daniela Zemanová

Text je zveřejněn tak, jak jej publikuje NALUS, databáze Ústavního soudu. Nejde o autentické znění. Zobrazit v NALUS.