Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatele P. B., t. č. ve Věznici Plzeň, Klatovská 202, Plzeň, bez právního zastoupení, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. srpna 2026 č. j. 7 Nt 652/2026-65, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení s tvrzením, že jím byla porušena jeho práva zaručená Listinou základních práv a svobod (dále jen "Listina"), a to konkrétně právo na spravedlivý proces, právo na obhajobu a právo znát důvod zatčení.
2. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost má všechny formální náležitosti a zda jsou splněny i ostatní předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, přičemž zjistil, že stěžovatel není právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a k ústavní stížnosti nepřiložil napadené usnesení (§ 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu). Současně dospěl Ústavní soud k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
3. Dle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
4. Stěžovatel ústavní stížnosti brojí proti usnesení, kterým byl zamítnut jeho návrh na obnovu trestního řízení. Podle § 286 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, je však proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy přípustná stížnost, o které by rozhodoval Vrchní soud v Praze. O tom byl stěžovatel v závěru napadeného usnesení i poučen. Stěžovatel se však přímo obrací na Ústavní soud s ústavní stížností. Zjevně tedy nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje.
5. Za této situace, kdy ústavní stížnost byla shledána nepřípustnou, nepřistoupil Ústavní soud k odstraňování vad, jimiž podaná ústavní stížnost trpí, když stěžovatel není v prvé řadě zastoupen advokátem a k ústavní stížnosti nepřiložil napadené usnesení. Odstraněním těchto vad by se totiž na nutnosti návrh z výše specifikovaného důvodu odmítnout nemohlo nic změnit.
6. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. září 2026
Tomáš Langášek v. r.
soudce zpravodaj