Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Dity Řepkové, soudce Tomáše Langáška a soudce Jana Wintra v řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Václava Voříška, advokáta, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 7. dubna 2026 č.j. 34 EXE 152/2026-102, a dále proti tomu, že proti citovanému usnesení není přípustný opravný prostředek, o vyloučení soudce Jiřího Přibáně z projednávání a rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 6, jako účastníka řízení, takto:
Soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1597/26.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti v záhlaví označenému rozhodnutí, resp. proti zásahu, že proti citovanému usnesení není přípustný opravný prostředek. Ústavní stížnost nebyla blíže odůvodněna. Podle rozvrhu práce byl jako soudce zpravodaj určen Jiří Přibáň. V přípise doručeném Ústavnímu soudu 15. 6. 2025 vznesl stěžovatel vůči Jiřímu Přibáňovi námitku podjatosti, kterou odůvodnil tím, že soudce zpravodaj vůči němu nedodržuje kogentní ustanovení zákona o Ústavním soudu o povinnosti vyzvat stěžovatele k doplnění ústavní stížnosti s příslušnou lhůtou, a má tedy jiný než objektivní vztah ke stěžovateli.
2. Soudce Jiří Přibáň k vznesené námitce podjatosti uvedl, že se necítí být jakkoli podjatý.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v tomto ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod).
4. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práv na soudní ochranu a na spravedlivý proces, která jsou zakotvena v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní pak o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti. K vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci může dojít až tehdy, je-li evidentní, že vztah soudce k projednávané věci, účastníkům či jejich zástupcům dosahuje takové intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebude schopen nezávisle a nestranně rozhodovat.
5. I. senát určený rozvrhem práce pro rozhodování o vyloučení člena II. senátu po provedení řízení podle § 38 odst. 1 věta druhá zákona o Ústavním soudu neshledal, že by - s ohledem na zjištěné skutečnosti - mohly vzniknout oprávněné pochybnosti o nepodjatosti soudce Jiřího Přibáně ve vztahu k projednávané věci stěžovatele.
6. Soudce Jiří Přibáň, jak bylo zjištěno, nemá ke stěžovateli ani k řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, jakýkoli vztah. Argumentace stěžovatele vztahující se k odborné způsobilosti soudce Jiřího Přibáně je zcela irelevantní a není způsobilá vzbudit pochybnosti o jeho nepodjatosti.
7. Protože I. senát Ústavního soudu neshledal v posuzované věci splnění podmínky uvedené v § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, rozhodl, že soudce Jiří Přibáň není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 1597/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. června 2026
Dita Řepková v. r.
předsedkyně senátu