Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Martinem Smolkem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Přemysla Chmelaře, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 1675/2026-832 ze dne 22. července 2026, rozhodnutí Městského soudu v Praze č. j. 62 Co 271/2025-802 ze dne 8. října 2025, a rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. 37 C 3/2025-761 ze dne 16. července 2025, a o návrhu s ní spojeném na zrušení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a § 241 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Ústavní soud obdržel dne 9. 10. 2026 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti, který čítá celkem 650 stran a stěžovatel se jím domáhá celé řady věcí. Brojí proti v záhlaví označeným rozhodnutím civilních soudů a požaduje zrušení povinného advokátního zastoupení v řízení o dovolání a v řízení o ústavní stížnosti. Zároveň žádá uložení předběžných opatření nynějším i bývalým soudcům Ústavního soudu a ustanovení zástupce pro řízení před Ústavním soudem.
2. Návrh má řadu vad. Nemá mj. obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, neboť neobsahuje konkrétní důvody, pro něž se stěžovatel domáhá všech výše uvedených věcí. Stěžovatel také není právně zastoupen advokátem (§ 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu).
3. Ve vztahu k posledně uvedené vadě návrhu Ústavní soud zdůrazňuje, že povinné zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem není samoúčelným formalismem, který by měl jednotlivcům ztížit či snad znemožnit přístup k Ústavnímu soudu a dosažení spravedlivého rozhodnutí. Zastoupení advokátem má naopak zaručit, že podstata věci bude posouzena kvalifikovaným profesionálem. Ten může jednak posoudit, zda by podání ústavní stížnosti nebylo zjevně bezúspěšným uplatňováním práva (a tuto skutečnost případně svému klientovi sdělit), ale zejména zajistit, aby podání bylo sepsáno kvalifikovaně a mělo skutečný potenciál dosáhnout řešení příznivého pro jednotlivce, který namítá porušení svých ústavně zaručených práv.
4. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Smyslem výzvy a stanovení lhůty podle § 41 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučit účastníka o jemu neznámých podmínkách řízení pro projednání věci před Ústavním soudem. Nicméně, v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se totéž poučení dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích.
5. Ústavnímu soudu je z úřední činnosti známo, že stěžovatel se na něj s ústavními stížnostmi obrací bez právního zastoupení opakovaně (nyní už více jak 200x). Na nedostatky byl stěžovatel opakovaně náležitě upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem pro odmítnutí návrhu. Stěžovatel byl poučen o těchto náležitostech ústavní stížnosti např. v řízeních vedených pod sp. zn. IV. ÚS 395/21 či II. ÚS 3887/13. Přesto jeho nynější ústavní stížnost zákonné náležitosti neobsahuje (z poslední doby viz řízení vedená pod sp. zn. IV. ÚS 2781/24 či I. ÚS 3373/24).
6. Ve věci stěžovatele tedy lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé mu zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Požadavek dalšího poučení pro konkrétní řízení je poté již neefektivní a formalistický.
7. Soudce zpravodaj proto za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl. Akcesorický návrh stěžovatele na zrušení ustanovení zákonů sdílí právní osud ústavní stížnosti, což znamená, že je odmítnut, aniž by o něm bylo, resp. mohlo být samostatně rozhodováno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. října 2026
Martin Smolek v. r.
soudce zpravodaj