Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy a soudce zpravodaje Jiřího Přibáně, soudce Martina Smolka a soudce Pavla Šámala o ústavní stížnosti stěžovatelky Kateřiny Štouračové, zastoupené Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem, sídlem Aloise Krále 2640/10, Prostějov, proti rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 6. 8. 2025 č. j. 26 C 203/2024-105, za účasti Okresního soudu v Olomouci, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Vymezení věci a předchozí průběh řízení
1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí pro porušení svých práv na soudní ochranu.
2. Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatelka se žalobou proti obchodní společnosti FERRUS ENERGO spol. s r.o. domáhala zaplacení částky 7 680,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Tvrdila, že se žalovanou uzavřela smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala zhotovit pro ni fotovoltaickou elektrárnu. Po zhotovení díla stěžovatelka podepsala smlouvu o dodávce elektrické energie se společností EG.D, a.s., jejímž předmětem bylo připojení díla pro výrobu a odběr elektřiny k distribuční soustavě, kde byla ujednána hodnota rezervovaného výkonu 0 kW. V období od předání díla došlo k překročení rezervovaného výkonu, které bylo dodavatelem elektřiny vyúčtováno částkou 7 680,65 Kč. Vada spočívající v překročení rezervovaného výkonu byla odstraněna, ale stěžovatelce vznikla v uvedené výši škoda, kterou žalovaná odmítla uhradit. Stěžovatelka se domnívá, že žalovaná se smlouvou o dílo zavázala k připojení do distribuční sítě bez možnosti přetoků.
3. Okresní soud napadeným rozsudkem žalobu zamítl. Z doložené smlouvy o dílo nezjistil, že by stanovila povinnost nastavit elektrárnu tak, aby nedocházelo k žádným přetokům do distribuční soustavy. Na výzvu soudu dle § 118a odst. 3 o.s.ř. stěžovatelka nereagovala. Důkazní návrhy na výslech svědků okresní soud zamítl pro nadbytečnost. Odvolání proti rozsudku není přípustné.
II.
Argumentace stěžovatelky
4. Stěžovatelka tvrdí, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, jak soud dospěl k závěru o neunesení důkazního břemene a proč navržené důkazy považoval za nadbytečné. Připomíná, že byla v pozici spotřebitele a žádala soud, aby ji v případě nedostatků v žalobních tvrzeních opětovně poučil.
III.
Procesní předpoklady řízení před Ústavním soudem
5. Ústavní soud posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že je k projednání ústavní stížnosti příslušný. Ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou osobou a je přípustná. Stěžovatelka je řádně zastoupena advokátkou.
IV.
Posouzení opodstatněnosti ústavní stížnosti
6. Projednávaná věc se týká bagatelní částky 7 680,65 Kč. Tehdy je přezkum Ústavního soudu výrazně omezen s výjimkou zcela extrémních pochybení soudů za mimořádných okolností, typicky v podobě významného přesahu vlastního zájmu stěžovatele, která vedou ke zřetelnému zásahu do jeho základních práv (srov. např. body 22 a 23 nálezu ze dne 30. 4. 2025 sp. zn. III. ÚS 232/25), existoval-li zájem na respektování judikatury Ústavního soudu nebo jestliže vznikla potřeba ústavněprávního výkladu některých právních institutů (viz kupř. usnesení ze dne 23. 6. 2025 sp. zn. II. ÚS 1550/25). Takové vady ani okolnosti však Ústavní soud nezjistil a stěžovatelka je ani netvrdí.
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdí, že soud v odůvodnění neuvedl, jak dospěl k závěru o neunesení důkazního břemene. Z odůvodnění rozsudku je však zřejmé, že soud se zabýval smlouvami, které stěžovatelka k žalobě přiložila. Vzhledem k tomu, že z nich nedovodil závazek žalované k nastavení elektrárny tak, aby nedocházelo k žádným přetokům do distribuční soustavy, vyzval stěžovatelku k označení důkazů a tvrzení, na což ve lhůtě nereagovala. Uvedená argumentace stěžovatelky nepřekonává bagatelnost věci a nedodává jí potřebný ústavněprávní rozměr.
8. Ústavní soud věc posoudil z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Protože neshledal namítané porušení základních práv či svobod stěžovatelky, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. září 2026
Jiří Přibáň v. r.
předseda senátu