Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, o ústavní stížnosti stěžovatelky Super poster, s. r. o., se sídlem Hartigova 1107/54, Praha 3, zastoupené doc. JUDr. Alešem Rozehnalem, Ph. D., advokátem, se sídlem Železná 490/14, Praha 1, o návrhu podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. podaném k ústavní stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. července 2025, č. j. 7 As 278/2024-29 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. října 2024, č. j. 30 Af 13/2024-76, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Stěžovatel se návrhem podaným podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, domáhal zrušení podzákonného právního předpisu, konkrétně nařízení hlavního města Prahy č. 26/2005 Sb. K výzvě soudu upřesnil, že se jedná o návrh doplňující ústavní stížnost stěžovatelky vedenou u Ústavního soudu pod sp. zn. I. ÚS 2567/25. Stěžovatelka svým návrhem nesledovala zahájení samostatného řízení o abstraktní kontrole právního předpisu, nýbrž uplatnění návrhu podle § 74 zákona o Ústavním soudu ve vazbě na již podanou ústavní stížnost.
2. Dříve, než došlo ke spojení řízení, byla ústavní stížnost ve věci sp. zn. I. ÚS 2567/25 odmítnuta. Ústavní soud v tomto řízení postupoval v souladu se závěry nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/93, podle něhož lze návrh podle § 74 zákona o Ústavním soudu podat i později, než byla podána ústavní stížnost, se kterou souvisí, pokud o ní v době podání takového návrhu nebylo rozhodnuto. Tato podmínka byla v době podání návrhu v této věci splněna. Po ukončení řízení ve věci sp. zn. I. ÚS 2567/25 však již není možné řízení spojit a rozhodnout v jejím rámci o návrhu podaném podle § 74 zákona o Ústavním soudu, Ústavní soud proto rozhodne o nevypořádaném návrhu v tomto řízení.
3. Návrh na zrušení zákona či jiného právního předpisu má akcesorickou povahu, protože je podmíněn podáním ústavní stížnosti proti rozhodnutí orgánu veřejné moci vydanému na základě aplikace napadeného právního předpisu či jeho části (§ 74 zákona o Ústavním soudu). Potom platí, že je-li samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka možného projednání návrhu na zrušení zákona [srov. např. usnesení sp. zn. III. ÚS 101/95 ze dne 3. října 1995 (U 22/4 SbNU 351)].
4. Tento případ nastal v posuzované věci. Stěžovatelka se v řízení vedeném před Ústavním soudem pod sp. zn. I. ÚS 2567/25 domáhala přezkumu rozhodnutí správních soudů, neboť se domnívala, že měla aktivní žalobní legitimaci k podání žaloby proti rozhodnutí ÚOHS, kterým se cítila být zkrácena na svých právech. Správní soudy však dospěly k závěru, že stěžovatelce aktivní legitimace ke zpochybnění napadeného rozhodnutí ÚOHS nesvědčí, a to na základě výkladu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOHS"). Stručně řečeno šlo o to, že ZOHS nepočítá s účastí žádných dotčených osob ve správních řízeních týkajících se ochrany hospodářské soutěže. Ústavní stížnost stěžovatelky byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost a tento osud sleduje i s ní související návrh podle § 74 zákona o Ústavním soudu.
5. Stěžovatelka návrhem podaným podle § 74 zákona o Ústavním soudu nenapadá předpis či ustanovení, které bylo důvodem zamítnutí jejích návrhů správními soudy. Nejde tedy ani o výjimečnou situaci, kdy se Ústavní soud i v případě odmítnutí samotné ústavní stížnosti zabývá tím, zda ve věci není dán důvod předložit návrh na zrušení právního předpisu plénu Ústavního soudu podle § 78 odst. 1 zákona o Ústavním soudu a až následně posouzením samotné ústavní stížnosti (viz např. usnesení sp. zn. I. ÚS 1129/24, bod 10).
6. Na základě uvedených důvodů Ústavní soud návrh odmítl podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. října 2026
Jan Svatoň v. r.
předseda senátu