Ústavní soud v senátu složeném z předsedy Jiřího Přibáně a soudců Martina Smolka a Pavla Šámala ve věci ústavní stížnosti Karla Haidelmayera, zastoupeného Mgr. Lukášem Kučerou, advokátem, sídlem Lipenská 869/17, České Budějovice, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. 13 Co 161/2026-290 ze dne 12. 6. 2026, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka a 1) Mgr. Václava Slukya 2) Mgr. Miloše Hoffmana, MBA, jako vedlejších účastníků řízení, rozhodl o námitce podjatosti vůči všem členům III. senátu Ústavního soudu vznesené vedlejším účastníkem Mgr. Václavem Slukou takto:
Soudce Milan Hulmák, soudce Jan Svatoň a soudkyně Daniela Zemanová nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod spisovou značkou III. ÚS 1861/26.
Odůvodnění:
1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označeného přípisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesení Městského soudu v Praze a jiných zásahů orgánů veřejné moci.
2. Soudkyně zpravodajka Daniela Zemanová v přípisu ze dne 10. 9. 2026, soudce Milan Hulmák v přípisu ze dne 10. 9. 2026 a soudce Jan Svatoň v přípisu ze dne 16. 9. 2026 předložili věc k rozhodnutí o svých vyloučeních z projednání a rozhodování, a to z důvodu, že podle vedlejšího účastníka mohou být podjatí pro možný přátelský nebo příbuzenský poměr ke stěžovateli, k jeho právnímu zástupci a ke Františku Štefanovi.
3. Podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle § 36 odst. 2 téhož zákona je soudce taktéž vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu. Podle § 38 odst. 1 věty druhé téhož zákona rozhoduje o vyloučení soudce jiný senát určený rozvrhem práce.
4. Podmínka § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zakládá vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci nikoli pouze pro jeho skutečně prokázanou podjatost, ale již tehdy, jestliže "lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti". Nejde tudíž pouze o hodnocení subjektivního pocitu soudce, zda se cítí nebo necítí být podjatý, anebo hodnocení osobního vztahu k věci a k účastníkům řízení, ale o objektivní úvahu, zda - s ohledem na okolnosti věci - lze mít za to, že by soudce podjatý mohl být [viz nález ze dne 27. 11. 1996 sp. zn. I. ÚS 167/94 (N 127/6 SbNU 429)]. Předpokladem pro vyloučení soudce z projednání a rozhodnutí věci je určitá intenzita jeho poměru k věci, účastníkům a vedlejším účastníkům či jejich zástupcům, tedy je-li tento poměr s ohledem na svou povahu skutečně způsobilý (z objektivního pohledu) zpochybnit schopnost soudce nestranně a nezávisle v konkrétní věci rozhodnout. Jestliže soudkyně zpravodajka i ostatní soudci III. senátu uvádějí shodně, že ke stěžovateli, jeho právnímu zástupci ani k Františku Štefanovi nemají žádný osobní příbuzenský ani přátelský poměr a neznají je, lze vyloučit, že budou mít zájem na výsledku projednávání a rozhodování ústavní stížnosti. Jejich poměr k věci tak nedosahuje stupně intenzity, který by mohl vyvolat pochybnosti o jejich nepodjatosti.
5. Vzhledem k tomu dospěl Ústavní soud k závěru, že v dané věci není dán důvod podle § 36 zákona o Ústavním soudu pro vyloučení soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové, soudce Milana Hulmáka a soudce Jana Svatoně z projednání a rozhodování věci sp. zn. III. ÚS 1861/26.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 23. září 2026
Jiří Přibáň v. r.
předseda senátu